Archeologie
Teorie a metodologie
Archeologické prameny a jejich vznik transformacemi živé kultury
Definice archeologie, základní dělení pramenů. Prameny artefaktové, ekofaktové, přírodní. Složené artefakty v geografickém prostoru. Vznik pramenů jakožto přechod od živé kultury do mrtvé. Hlavní kvantitativní transformace.
Archeologická analýza (včetně teorie empirického výzkumu)
Pojem analýzy, terénní výzkum jakožto analýza archeologických kontextů v terénu, analýza v laboratoři a deskripce. Základní typy deskriptorů (proměnných) a schéma deskripce. Úloha databází v současné archeologii, charakteristika základního softwaru. Vyčerpatelnost archeologických pramenů a postoj k destruktivním výzkumům.
Syntéza archeologických struktur a jejich interpretace
Pojem struktury a nutnost její syntézy. Tradiční a formalizované metody syntézy archeologických struktur, princip jejich algoritmů. Interpretace prostřednictvím teoretických modelů odvozených z živé kultury. Postupy budování modelů.
Opozice struktur a událostí
Pojem archeologické struktury a archeologické události jakožto artefaktu. Opozice strukturálních a událostních paradigmat v archeologii. Pojem události v kulturně historickém paradigmatu. Hledání struktur a hledání událostí jako dva aspekty archeologie.
Základy teorie lidského světa; adaptační, socializační a komunikační role artefaktů
Definice artefaktů, jejich rozdělení podle složitosti. Význam artefaktů pro vznik lidského světa. Účel artefaktů (praktická funkce,společenský význam, symbolický smysl). Specializační role artefaktů, její souvislost s pojmem směrovaných změn; příbuzenství, směna, rituální válečnictví. Role artefaktů v procesu komunikace na základě jejich symbolického smyslu.
Studium ekofaktových vlastností a jejich hlavní druhy
Pojem ekofaktu a ekofaktové vlastnosti, spojitost s procesuálním paradigmatem. Možné dělení. Hlavní metody studia ekofaktů (fyzikální, chemické, jaderně chemické, pedologické, botanické, zoologické, obecně biologické včetně genetických). Vztah ekofaktů a některých přírodních pramenů.
Literatura:
Černý, V. et al. 2003: Archeogenetika - nový přístup k řešení vleklých sporů antropologie? Problematika původu a rozšíření člověka současného morfologického vzhledu. Archeologické rozhledy 55, 561-580.
Neustupný, E. 1969a: Absolute chronology of the Neolithic and Eneolithic periods in Central and South-East Europe II . Archeologické rozhledy 21, 783-810.
Neustupný, E. 1970b: The accuracy of radiocarbon dating. In: I. U. Olsson (ed.): Nobel Symposium 12. Stockholm, 23-34.
Neustupný, E. 1973e: Sekvenční metoda vedení archeologických výzkumů. Archeologické rozhledy 25, 300-328.
Neustupný, E. 1978a: Mathematics at Jenišův Újezd. In Waldhauser,J.: Das keltische Graeberfeld bei Jenišův Újezd in Boehmen 2. Teplice, 40-66.
Neustupný, E. 1983a: Demografie pravěkých pohřebišť. Praha: Archeologický ústav.
Neustupný, E. 1986a: Nástin archeologické metody. Archeologické rozhledy 38, 525-549.
Neustupný, E. 1993a: . Archaeological Method. Cambridge: CUP.
Neustupný, E. 1994a: Settlement area theory in Bohemian archaeology. Památky archeologické - Supplementum 1, 248-258.
Neustupný, E. 1995d: Úvaha o specializaci v pravěku. Archeologické rozhledy XLVII-4, 641-650.
Neustupný, E. 1996a: Polygons in archaelogy. Památky archaeologické LXXXVII, 112-136.
Neustupný, E. 1997a: Uvědomování minulosti. Archeologické rozhledy 49, 217-230.
Neustupný, E. 1997c: Syntéza struktur formalizovanými metodami (vektorová syntéza). In: J.Macháček, Počítačová podporav archeologii. Brno: Ústav archeologie a muzeologie , 237-258.
Neustupný E. (ed.) 1998a: Space in Prehistoric Bohemia. Praha: Archeologický ústav.
Neustupný, E. a N.Venclová 2000b: Posouzení analytických sběrů matematickými metodami a geografickými informačními systémy. In: A.Venclová, Výroba a sídla v době laténské, 189-05.
Neustupý, E. 2001a: Hlavní problémy prostorové archeologie. In: J.Kozłowski i E.Neustupný (eds.), Archeologia przestrzeni - Metody i wyniki studiow osadniczych w dorzeczach górnej Laby i Wisły, 7-26.
Neustupný E. (ed.) 2003: Příspěvky k prostorové archeologii 1. Plzeň: KAR ZČU.
Neustupný, E. a John, J. (eds.) 2005: Příspěvky k archeologii 2. Plzeň: KAR ZČU.
Clarke, D. 1968: Analytical Archaeology. London: Methuen.
Vyznamná témata soudobé archeologie
Archeologie krajiny a sídel (pravěk - novověk)
Základní trendy soudobé archeologie v oblasti komplexního studia historické krajiny, znalost nejvýznamnějších oborů integrovaných do poznání vývoje a změn krajiny v kontextu ídelních aktivit od pravěku do novověku. Pojetí prostoru v historii evropské archeologie (tradiční, procesuální a postprocesuální paradigma); fenomenologie krajiny. Základní typy krajiny, geomorfologické jednotky, sídelní zóny. Krajinný palimpsest a jeho složky (pohřbené a v terénu zachované) - otevřená a hrazená sídla, komunikace a hranice, pohřební areály, místa kultu a zbožnosti. Kontinuita a proměna kulturní krajiny, její základní podoba v jednotlivých vývojových etapách pravěku, středověku, novověku. Environmentální archeologie. Vrcholně středověká transformace osídlení, nukleace vesnic a stabilizace sídelní sítě; studium osídlení a jeho struktury v pozdním středověku, zánik vesnic a redukce sídelní sítě. Opevněná sídla vrcholného a pozdního středověku. Archeologie urbánních sídel. Vznik a formování vrcholně středověkých měst, půdorysná osnova, veřejná prostranství, fortifikace, sakrální stavby, podoba městské parcely a domu, odraz městských řemesel v archeologických pramenech (Praha, královská a poddanská města, regionální centra výroby a obchodu).
Literatura:
Ashmore, W. - Knapp, B.(eds.) 1999: Archaeologies of Landscape. Oxford: Blackwell.
Černý, E. 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Praha.
Darvill, T. & Gojda, M. (eds.) 2001: One Land, Many Landscapes. British Archaeological Reports (BAR) Int. series 987. Oxford.
Dreslerová, D. - Pokorný, P. 2004: Vývoj osídlení a struktury pravěké krajiny na středním Labi. Pokus o přímé srovnání archeologické a pyloanalytické evidence, Archeologické rozhledy 56, 739-762.
Frolík, J. - Smetánka, Z. 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha - Litomyšl.
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Praha: Academia.
Gojda, M. (ed) 2004: Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archeology. Praha: Academia.
Harding, A. - Sievers, S. - Venclová, N. (eds.) 2006: Enclosing the past: inside and outsid in prehistory, Sheffield Archaeological Monographs 15, 5-19. J.R. Collis Publications: Sheffield.
Ježek, M. - Klápště, J. (ed.) 2000: Brno a jeho region. Mediaevalia archaeologica 2. Praha - Brno.
Klápště, J. 2005: Proměny českých zemí ve vrcholném středověku. Praha.
Klápště, J. 1994b: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
Klápště, J. (ed.) 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4. Praha - Most.
Kozlowski, J.K. - Neustupný, E. (eds,) 2001: Archeologie przestrzenia. Metody i wyniki badań osadniczych w dorzeczach górnej Laby i Wisly. Kraków.
Laszlowski, J. - Szabó, P. 2003: People and Nature in Historical Perspectives. Budapest: CEU / Archaeolingua.
Neustupný, E. (ed.) 1998: Space in Prehistoric Bohemia. Praha: Archeologický ústav AV ČR.
Richter, M. 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
Richter, M. - Vokolek, V. 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
Sádlo, J. a kolektiv 2005: Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha: Malá Skála.
Smetánka, Z. 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha: Academia.
Stoddart, S. 2000: Landscapes from Antiquity. Antiquity Papers 1.
Šmejda, V. - Turek, J. (eds.) 2004: Spatial Analysis of Funerary Areas. Plzeň.
Unger, J. 1994: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
Vařeka, P. 2004: Archeologie středověkého domu. Plzeň: Archaeologica.
Velímský, T. 1992: Studium středověkých cest a problematika vývoje osídlení levobřežní části oblasti labských pískovců, Archaeologia historica 17, 349 - 364.
Nedestruktivní výzkum a jeho význam v současné archeologii
Teoretické a praktické přednosti nedestruktivních metod a jejich souvislost s profesní etikou. Znalost nejdůležitějších nedestruktivních metod používaných v terénním výzkumu a jejich základních charakteristik. Geofyzika, povrchový průzkum (sběry, antropogenní tvar reliéfu), geochemie, vzorkování. Letecká archeologie a základy dálkového průzkumu krajiny (základní heuristické postupy - vizuální průzkum z letadla, analýza dat dálkového průzkumu Země, ortosnímků aj.). Principy zviditelnění archeologických objektů/areálů, jejich evidence a dokumentace. Zpracování dat a jejich využití.
Literatura:
Gojda, M. 1997: Letecká archeologie v Čechách. Praha: Archeologický ústav AV ČR.
Kuna, M. a kolektiv 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia.
Smrž, Z. 2000: Vypovídací schopnost a efektivita letecké archeologie. In: Čech, P. - Dobeš, M. (eds.): Sborník Miroslavu Buchvaldkovi, 239-242. Most.
Wilson, D. 2000: Air Photo Interpretation for Archaeologists. London: Batsford.
Současná témata a projekty archeologie raného středověku v ČR
Základní přehled aktuálně řešených témat z teoretické a metodologické oblasti raně středověké archeologie, informovanost o významných terénních výzkumech a stavu jejich zpracování a publikování (zejm. česká a moravská hradiště).
Literatura:
Boháčová, I. a kolektiv 2006: Stav a perspektivy výzkumu raně středověkých sídelních aglomerací v Čechách a na Moravě, Archeologické rozhledy 58/4, 619-771.
Kuna, M. - Profantová, N. a kolektiv 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Praha: Archeologický ústav AV ČR.
Macháček, J. 2002: Studie k velkomoravské keramice. Brno.
Macháček, J. 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků?, Archeologické rozhledy 57, 100-138.
Metlička, M. (ed.) 2005: Archeologie doby hradištní v Čechách. Plzeň: Západočeské muzeum.
Střed Evropy okolo roku 1000 (eds. A. Wieczorek - H.-M. Hinz). Praha: Nakl. Lidové noviny.
Středověká keramika
Archeologické studium keramických artefaktů vrcholného a pozdního středověku; inovace keramiky ve 13. století (problematika tzv. kolonizační keramiky, nové keramické tvary a technologie výroby), základní keramické okruhy v českých zemích v pozdním středověku, přehled hrnčiny pozdního středověku; kamnářská produkce a její vývoj; stavební keramika.
Literatura:
Nekuda, R. 1980: Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska, Archaeologia historica 5, 389 - 450.
Procházka, R. 1994: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. století - počátku 15. Století, Pravěk NŘ 4, 323 - 343.
Brych, V. - Stehlíková, D. - Žegklitz, J. 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.
Krajíc, R. 1990: Výzkum středověké studny v Soběslavi, okr. Tábor (II. Analýza souboru kuchyňské a stolní keramiky), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 7, 97 - 120.
Zápotocký, M. 1978: Středověká keramika severočeského Polabí (Morfologie a relativní chronologie), památky archeologické 69, 171 - 238.
Vařeka, P. 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách, Archeologické rozhledy 50, 123 - 137.
Základy a současné směřování postmedievální archeologie
Vymezení postmedievální archeologie, základní problémové okruhy řešené v českých zemích; příklady výzkumů jednotlivých druhů lokalit (vesnické a městské prostředí, řemeslná výroba, zejm. keramika, postmedievální archeologie vojenských aktivit).
Literatura:
Beneš, J. - Kubů, F. - Török, J. 1995: Soubor militárií z počátku třicetileté války z volarských šancí, Archeologické rozhledy 47, 461 - 480.
Crossley, D.1994: Post - medieval Archaeology in Britain. London - Leicaster - New York.
Dohnal, M. - Vařeka, P. 1997: Výzkum novověké vesnické usedlosti v Srlíně (okr. Písek) - svědectví archeologických a písemných pramenů, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 10, 84 - 106.
Vařeka, P. 1992: Studium vesnického domu 16. - 17. století a postmedievální archeologie, In: Škabrada, J. (ed.), Vesnický dům v 16. a 17. Století. Praha, 15 - 20.
Z. Smetánka, - J. Žegklitz (eds.)1990: Studies in Postmedieval Archaeology. Prague.
Oborová specializace
Požadavky na zkoušku z oborové specializace nejsou specifikovány, protože se bezprostředně dotýkají tématu předložené rigorózní práce.