FAQ - často kladené dotazy ohledně studia

Studijní a zkušební řád ZČU v čl. 18 odst. 1 písm. b) operuje s pojmem „předměty podmíněné předchozím absolvováním podmiňujících předmětů (prerekvizitou)“. Tyto podmíněné předměty si lze zapsat nejdříve v akademickém roce, v němž je zapsán předmět podmiňující (prerekvizita). Aby mohl být student připuštěn k ukončení podmíněného předmětu, musí před tím úspěšně ukončit předmět podmiňující.

Aplikujeme-li to konkrétně na předměty Teorie práva 1 a Teorie práva 2, pak TP1 podmiňuje TP2. Dříve, než se student vůbec pokusí získat zápočet a zkoušku z TP2, musí mít zápočet z TP1. TP1 se vyučuje v zimním semestru; podle vyhlášeného harmonogramu lze studijní povinnosti ze zimního semestru plnit až do konce akademického roku. TP2 se vyučuje v letním semestru a pro jeho splnění platí totéž. Z toho vyplývá, že pro splnění TP1 je více času, může být splněn klidně až ve zkouškovém období letního semestru, vždy však před splněním TP2. Pokud student neuspěje a zápočet z TP1 v příslušném akademickém roce nezíská, je jasné, že nemohl získat ani zápočet a zkoušku z TP2. Jelikož se jedná o povinné předměty, musí si je opakovaně zapsat v některém z následujících akademických roků. To samozřejmě povede i k tomu, že se odsouvá možnost přistoupit k první části státní závěrečné zkoušky.

 

Výběrový předmět je předmětem tak říkajíc navíc. Splní-li student všechny podmínky k řádnému ukončení studia, není nesplnění „C“ předmětu překážkou. Příklad: student FPR si jako výběrový předmět zapíše KFI/ARD (Argumentační diskurs); z pohledu jeho studijního plánu jde o výběrový předmět – když jej nesplní, nemusí si jej opětovně zapisovat. Jedno negativum však může být s nesplněním výběrového předmětu spojeno – je-li zakončen zkouškou, která se počítá do průměru, bude se do studentova průměru počítat čtyřka.

 

Studijní plán každému studentovi předepisuje získat během jeho studia určitý počet kreditů za předměty typu „B“. Zapíše-li si student např. KCP/DEP (Dědické právo), jde o „béčkový“ předmět. Pokud jej nesplní, nemusí si jej opětovně zapisovat v některém z následujících akademických let. Ale musí počítat s tím, že mu budou chybět kredity do stanoveného množství a získat je tak úspěšným absolvováním jiného „béčkového“ předmětu. Další negativum je s nesplněním povinně volitelného předmětu spojeno tehdy, je-li zakončen zkouškou, která se počítá do průměru (což jsou prakticky všechny). V takovém případě se bude do studentova průměru počítat čtyřka.

 

Na toto dává odpověď čl. 19 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu: "Při opakovaném zapsání předmětu ukončeného zápočtem a zkouškou může vyučující nebo garant předmětu na žádost studenta uznat zápočet získaný případně při předchozím studiu tohoto předmětu." Student tak směřuje svoji žádost o uznání zápočtu vůči příslušnému pedagogovi (ne na Studijní oddělení nebo Děkanát); je na rozhodnutí pedagoga, zda zápočet uzná - ve shodných případech by však měl postupovat stejně.

 

Nestačí. Pokud se předmět vyučuje jen v letním semestru, nelze jej splnit v předstihu v semestru zimním, byť by šlo o opakovaný zápis. Katedra pro takové případy nebude ani vypisovat zkouškové termíny. Vyučuje-li se předmět v letním semestru, může být zkoušen až poté, co výuka proběhne. To platí např. pro Obchodní právo 3 nebo Trestní právo 3 apod.

 

 

Studijní a zkušební řád ZČU neopravňuje děkana k udělení mimořádného (třetího opravného, děkanského) termínu na státní závěrečnou zkoušku. Pokud student ani na třetí pokus u státní zkoušky neuspěje, bude mu studium ukončeno v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. i) Studijního a zkušebního řádu ZČU.

 

Lhůta pro vykonání státní závěrečné zkoušky vyplývá ze Studijního a zkušebního řádu (čl. 14 odst. 4). Student, který v akademickém roce splní podmínky pro přístup ke státní závěrečné zkoušce, ji musí složit nejpozději v následujících dvou akademických letech. Příklad: splní-li student požadavky v lednu 2010, musí státnice složit nejpozději do konce akademického roku 2011/12.

 

 

V předchozích letech fakulta právnická nerozlišovala předměty typu „B“ a „C“. Každý předmět, který nebyl povinný, měl z pohledu FPR status povinně volitelného. Když si student zapsal např. UJP/A1 (Angličtina 1), plnil tím potřebnou kvótu povinně volitelných „B“ předmětů. Bylo to však v rozporu s univerzitním nastavením, proto nyní IS/STAG zobrazuje skutečnost, která neodpovídá situaci na FPR.

Aby nebyl žádný student poškozen, byla s paní prorektorkou pro pedagogickou činnost učiněna dohoda, že na všechny předměty typu „C“, které si studenti zapsali v nejpozději v přechodném akademickém roce 2009/10, se bude hledět jako na předměty typu „B“. Je to určitá forma fikce. Pro příští akademické roky se však bude striktně rozlišovat mezi předměty typu „B“ a předměty typu „C“.

 

Obecně se generální pardon na státní závěrečné zkoušky nevztahuje. Studijní a zkušební řád ZČU navíc neopravňuje děkana, aby studentovi přidělil třetí opravný termín státní závěrečné zkoušky. To je obecně platné pravidlo, které musí být ve standardních případech plně respektováno a student je při jeho předpokládané znalosti srozuměn s následky, které vyplývají z nesložení části státní závěrečné zkoušky ani ve druhém opravném termínu.

Pravdou však je, že Fakulta právnická v uplynulých akademických letech nerespektovala některá univerzitní pravidla a vedení fakulty studentům běžně umožňovalo skládat zkoušky i v mimořádných (tzv. „děkanských“) termínech. Stala se z toho určitá obvyklá praxe a ve studentech bylo vzbuzeno legitimní očekávání. To bylo podporováno často i ze strany příslušných zkoušejících, kteří studenty po klasifikaci známkou „neprospěl“ uklidňovali tím, že si mohou zažádat o tzv. „děkanský“ termín, který jim bude jistě povolen.

S ohledem na výše uvedené a po konzultacích s prorektorkou pro pedagogickou činnost, se děkan rozhodl vyjít vstříc žádostem těch studentů, kteří nejpozději v září 2009 neuspěli u třetího pokusu některé z částí státní zkoušky. Jejich dobrá víra musí být chráněna. Těmto bude umožněno složit tu část státní závěrečné zkoušky, u které již třikrát neuspěli, ještě v jednom mimořádném termínu.