Pomůcky pro zrakově postižené

Do této skupiny patří lidé, kterým zrak slouží omezeně nebo vůbec. To v praxi znamená,
že se na něj při prohlížení webové prezentace nemohou spolehnout. Pokud tedy chceme sdělit informace nevidomému uživateli nebo uživateli se zbytky zraku, nemůžeme je podávat vizuální formou. Z tohoto důvodu byly vyvinuty softwarové i hardwarové pomůcky, mající za úkol pomoci postiženým uživatelům s orientací na internetových stránkách. Hlavními zástupci pomůcek
pro nevidomé jsou softwarové odečítače obrazovky či braillské řádky.

Hlasový výstup

Jedná se o speciální software, patřící do kategorie digitální čtecí přístroj s hlasovým výstupem. Důležitou součástí odečítače obrazovky je hlasový syntezátor, který obstarává zvukový výstup. Dále je pro použití programu tohoto typu nutný osobní počítač se zvukovou kartou a s reproduktory či sluchátky. Počítač vybavený tímto programem nevidomému uživateli předčítá text z obrazovky, čímž mu zpřístupňuje nejen obsah webových stránek, ale i rozhraní celého počítače. Tyto programy jsou distribuovány pod různými licencemi a je tedy možné program tohoto typu zakoupit nebo pořídit zcela zdarma.

Historie vývoje hlasových syntezátorů sahá v naší republice do roku 1969, kdy inženýr Vrána založil kroužek programování pro nevidomé. Od té doby prošly hlasové syntezátory dlouhým vývojem, a dnes máme možnost nainstalovat tento program na většinu platforem pod různými operačními systémy, dokonce i na mobilní telefony.

Programy tohoto typu nejsou určeny pouze ke čtení holého textu, ale dokáží také rozpoznávat HTML značky, jako jsou nadpisy, hypertextové odkazy nebo odstavce. Proto nesmíme odečítačům obrazovky klást do cesty překážky ve formě nevhodně vytvořeného nepřístupného webu. To znamená, že veškeré informace sdělované jiným způsobem, než je psaný text, musí mít svou textovou alternativu.

Aplikace

 

 

 

 

 

Ilustrace 6: Výsledky ankety o nejpopulárnější odečítač obrazovky

Společnost WebAim provedla během října 2009 průzkum mezi uživateli s cílem zjistit, jaký odečítač obrazovky je nejpoužívanější. Ankety se zúčastnilo 665 respondentů a výsledky jsou patrné z grafu.

Dále se v této anketě ukázalo, který prohlížeč je nevidomými uživateli nejvíce používán:

S primárním screenreaderem používají respondenti nejčastěji prohlížeče z dílny Microsoftu – IE8 používá 32 %, IE7 26 % a IE6 13 % respondentů, Firefox 3+ používá 19 % respondentů. Firefox používají mnohem raději respondenti bez zdravotního postižení než respondenti se zdravotním postižením (32 % oproti 17 %).

JAWS

Program JAWS je produktem americké firmy Freedom Scientific a do České republiky je distribuován firmou Galop. Český jazyk tomuto softwaru obstarává program Hlas, který je českým produktem. Dle výše uvedených výsledků ankety se jedná o nejoblíbenější odečítač obrazovky, neboli screen reader.

JAWS dokáže uživateli komplexně zpřístupnit prostředí MS Windows (pro MS Windows Vista je k dispozici i 64bitová verze, ale pouze v angličtině) a jeho přednosti jsou nejvíce patrné
v kombinaci s MS Office a MS Interner Explorer.

Aby JAWS fungoval korektně, je důležité mít ve MS Windows tato nastavení:

1. Na kartě Motivy: "Windows XP." Později se tam zobrazí "Změněný motiv."

2. Na kartě Plocha: pozadí by mělo být "Nebe", Pozice by měla být "Roztáhnout."

3. Karta Spořič obrazovky: "(Žádný)."

4. Karta Vzhled: Rozbalovací seznam Okna a tlačítka: "Klasické nastavení", Barevné schéma : "Standardní nastavení", Velikost písma: "Normální."

Program JAWS nabízí možnost nastavení mnoha parametrů zvuku a to jak pro celé JAWS, tak i pro jednotlivé spouštěné aplikace. Užitečnou skutečností je podpora více zvukových karet, tedy máme-li připojeno více adaptérů, Windows nastaví poslední přidaný jako výchozí, a ten pak JAWS používá.

Funkce JAWS Tandem™ umožňuje připojení k jinému počítači s JAWS a v důsledku toho může poskytovat přímou technickou podporu či psaní skriptů, nebo poskytovat instruktáž o používání JAWS z jiného počítače. Skládá se z kontrolního počítače, který používají pracovníci technické podpory a z cílového počítače, což je počítač zákazníka s aplikací JAWS.

Window-eyes

Tento program od firmy GW MICRO je určen pro operační systém MS Windows. Window-eyes zprostředkovává jak zvukový, a je-li připojen braillský řádek, tak i hmatový výstup z počítače a přináší velmi rychlou odezvu na prováděné operace. Spolu s kompatibilitou s většinou hmatových displejů, hlasových syntezátorů a nativní podporou češtiny tvoří vhodný nástroj pro nevidomé uživatele. Mezi jeho další vlastnosti patří zpřístupnění všech textově orientovaných aplikací, čtení varovných hlášek, popisky a automaticky přiřazuje názvy grafickým objektům. Dále je uživateli k dispozici 170 klávesových kombinací pro ovládání a navigaci odečítače a 46 kurzorových kombinací. Kurzorová kombinace je obdobou klávesové zkratky, kdy po provedení předdefinovaného pohybu myší spustí počítač nastavenou událost.

Nevýhodou je málo obsáhlá nápověda, která se vztahuje pouze na základní prvky odečítače a je aktivována po stisku klávesové zkratky. Tuto nápovědu může uživatel editovat a rozšířit. Navíc je
k dispozici velmi obsáhlý manuál, kde lze potřebné informace nalézt.

NVDA

NVDA (NonVisual Desktop Acces) je jako open source odečítač obrazovky určený pro operační systém MS Windows. Díky otevřenému kódu jsou pořizovací náklady na tento program nulové.

Nejnovější verze 2009.1 má podporu pro 64bitové edice Windows, vylepšenou podporu MS Internet Exploreru, a například schopnost číst i obrazovky Správce úloh či pracovat s objekty Adobe Flash a Sun Java. Ve funkci virtuální prohlížeč může být přepínání mezi prohlížecím a formulářovým režimem signalizováno zvukovým signálem. Jelikož nejnovější verze je z roku 2009, poskytuje plnou podporu pro systémy Windows Vista a Windows 7. Problém nemá ani s novým menu Start či moderní gadgety². Čtení textu lze nastavit do režimu znak, slovo, řádek či odstavec.

Plná verze programu je k dispozici na adrese :

• http://www.nvda-project.org/

WinTalker

Hlasový výstup WinTalker je ryze český produkt, který je vyvíjen již řadu let a je výrobkem firmy RosaSoft sídlící v Kladně. První verze programu byly určeny k ozvučení operačního systému MS Windows 3.11 a s pomocí skeneru a OCR³ programu umožňovaly nevidomým získávat informace z černotiskových materiálů. Podpora čtení přímo z aplikací, jako je Poznámkový blok nebo MS Word, byla dodána až později. Impulsem k rozvoji tohoto programu bylo vyvinutí 32bitového procesoru a MS Windows 95. Uživateli nabízí mnoho užitečných funkcí, bez kterých se nevidomý při práci s počítačem neobejde. Uveďme si například echo klávesnice, kdy program hlásí jméno stisknuté klávesy nebo čtení dialogových oken či názvů aplikací.

Pro počítač není tento program velkou zátěží a velice dobře bude fungovat i na starším počítači. Pro bezproblémovou funkci na operačním systému MS Windows XP je doporučen počítač
o frekvenci procesoru 600 MHz a 128 MB operační paměti. Tato skutečnost je velkou výhodou, neboť není třeba kupovat nejnovější hardware, ale postačí starší počítačová sestava, která svým výkonem může plnohodnotně sloužit.

ZoomText

 

 

Ilustrace 7: Možnosti použití ZoomTextu na dvou monitorech

ZoomText 9 je účinný podpůrný prostředek pro zrakově postižené uživatele počítačů, který integruje obě technologie používané pro zpřístupnění počítače - zvětšování i odečítání obrazovky - a umožňuje tak, uživateli vidět a slyšet vše co je na počítačové obrazovce a mít tak úplný přístup k aplikacím, dokumentům, elektronické poště a internetu.

Program ZoomText je obecně považován za špičku ve svém oboru. Je distribuován ve dvou verzích, a to buď "Zvětšovač", který obsahuje pouze softwarovou lupu, nebo ve verzi "Zvětšovač/Odečítač" obsahující mimo lupy ještě odečítač obrazovky.

Verze Zvětšovač umožňuje zvětšení obsahu monitoru v 21 krocích a to až 36krát. Osm různých typů zoom oken umožňuje konfiguraci dle vlastních představ. Velice přínosnou funkcí je bezesporu podpora výstupu na dva monitory. Technologie xFont dokáže zobrazovat textové informace
v tiskové kvalitě při všech úrovních zvětšení. Obraz může být zvětšen na obou monitorech, nebo
na jednom zvětšen a na druhém v běžné velikosti. Nezbytnou funkcí je filtrování barev, které umožňuje problémovou barvu odfiltrovat a nahradit jinou, či pracovat pouze s omezenou paletou barev. Zajímavá je také schopnost práce s přenosnými USB kamerami. Po připojení kamery, která tuto funkci umožňuje, lze zvětšovat snímaný obraz i na dělené obrazovce.

 

 

 

 

 

Ilustrace 8: ZoomText 9.0 v obou verzích

Ve verzi Zvětšovač/Odečítač se nachází všechny funkce, které najdeme u samostatného zvětšovače. Dále je implementován odečítač obrazovky, který uživateli zprostředkovává zvukový výstup prostřednictvím hlasové syntézy InfoVox: Eliška. Nástroj "řekniTo" umí číst oblasti vybrané táhnutím myši. Psaní textu handicapovanému uživateli usnadní odezva psaní, kdy program odečítá názvy stisknutých kláves. Odezvu lze také zapnout i
k polohovacímu zařízení a program čte text, který se nachází
pod ukazatelem.

Samozřejmostí je plná podpora 64bitových procesorů a MS Windows 7 a internetového prohlížeče MS Internet Explorer. Dále jsou podporovány aplikace kancelářského balíku Microsoft Office, dokumenty PDF a JAVA. Novinkou je distribuce programu ZoomText na USB zařízení, umožňující mít ZoomText připravený kdykoliv k použití na jakémkoliv počítači či vydání síťové verze pro jednoho či více uživatelů. To umožní spouštět ZoomText na kterémkoliv počítači v síti.

Lambda

 

 

 

 

Ilustrace 9: Zápis zlomku v různých normách

V této podkapitole se nachází informace o návrhu národní osmibodové normy a o českém matematickém editoru Lambda, ve kterém je tento návrh implementován. Tato norma si dává za cíl sjednotit zápis matematických vzorců v braillských znacích. Matematická notace byla součástí původního Brailleova návrhu písma, avšak dodnes není standardizována a jednotlivé národní normy se zásadně liší. Na následující ilustraci je zápis zlomku v několika normách (Nemethův kód (1), britská (2), italská (3) a česká (4) národní norma).

V praxi je stále problém se zápisem i čtením matematických vzorců pro handicapované uživatele. Toto a neexistence editorů, pomocí kterých by mohl uživatel pohodlně zmíněné texty editovat, vedlo ke vzniku "Lambdy". V roce 2002 začaly práce na tomto matematickém editoru,
do kterých se zapojilo osm zemí světa a v roce 2005 se připojila i Česká republika. Cílem tohoto projektu bylo navrhnout editor textů s odbornou symbolikou, který bude určený pro každodenní použití a vhodný pro všechny stupně vzdělání.

 

 

 

 

 

Ilustrace 10: Schéma editoru Lambda

 

Ilustrace 12: 1+2 na 6ti bodových znacích

 

Ilustrace 11: 1+2 na 8mi bodu

Přesto, že byla to té doby užívána šestibodová norma pro zápis matematické symboliky z roku 1996, si vynutil technický pokrok vývoj nové normy využívající osmibodových znaků. Důvod je prostý, většina braillských zobrazovačů a elektronických zápisníků má jednotlivé znaky tvořeny právě osmi body.

 

Navržená norma je vytvořena jako kompromis mezi používanou šestibodovou normou a pravidly pro osmibodový zápis, který používají ostatní evropští partneři. Návrh této normy je dostupný
na následující adrese:

• http://www.teiresias.muni.cz/czbraille8/?strana=norma

  

 

 

Ilustrace 13: (a) vzorec v grafické podob (b) znázorněna možnost postupného odkrývání jeho struktury od odmocniny na nejvyšší úrovni přes součet zlomků až k plnému lineárnímu zápisu.

Editor Lambda pracuje s kódem Lambda. Ten je založen na značkovacím jazyce MathML
ve verzi 2.0, který je nezávislý na braillském výstupu a uživateli je skryt. Nad tímto kódem funguje editor, který zprostředkovává zobrazení ve zvolené osmibodové normě. Pro zefektivnění vnímání matematických vzorců je nutné, aby specializovaný software nabízel určité kompenzační funkce. Proto tento editor umožňuje automaticky rozlišovat jednotlivé logické bloky. Schopnost měnit úroveň složitosti umožňuje daleko snazší a mnohem rychlejší a efektivnější úpravu vzorců.

Dále je při editaci umožněno vybrat celý blok nebo blok o úroveň výše. Jako prevence proti tvorbě strukturních chyb slouží automatické doplňování značek.

Jako další je zde k dispozici prostředí pro práci s maticemi, kalkulátor a možnosti nastavení uživatelských profilů, klávesových zkratek či možnost vytvoření vlastních sérií příkazů, která mohou být použita jako makra.

Během práce s editorem se obsah dokumentů zobrazuje jak na braillském řádku tak i
na obrazovce počítače jako výsledné vzorce i v zobrazení napodobujícím strukturu braillského zápisu. Pokud tedy například pedagog neovládá brailleovo písmo, má k dispozici klasický zápis rovnice.

 

 

 

 

 

Ilustrace 14: Prostředí editoru Lambda

Hmatový výstup

Další možností jak předat informace nevidomému uživateli je varianta braillského řádku. Toto zařízení spadá do kategorie čtecí přístroj s hmatovým výstupem pro nevidomé. Jedná se
o periferní zařízení, které zprostředkuje nevidomému informaci pomocí hmatového výstupu prostřednictvím braillova slepeckého písma. Tato zařízení dokáží zobrazovat text z internetu a dokumentů či naskenovaný z tištěné předlohy a převedený na text OCR programem.

Braillské řádky jsou tvořeny krytem, zpravidla ve tvaru hranolu, který má na vrchní straně hmatový výstup. Dále jsou na něm umístěny konektory pro připojení k PC, napájení a další ovládací prvky či integrovaný akumulátor, který se dobíjí pomocí USB rozhraní nebo extérním adaptérem.

Hmatový výstup je realizován vysunujícími se jehličkami v matici osmi otvorů na vrchní straně krytu. Vysunovací mechanismus je nejčastěji realizován pomocí materiálů s piezoefektem. To
v praxi znamená, že při průchodu elektrického proudu piezo elementem se materiál prohne, což zaručí, že se přes převodový mechanismus vysune daná jehlička. Pro zprovoznění braillského řádku je nejdříve nutné nainstalovat systémové ovladače, které jsou standardně dodávány na CD-ROM.

Příklady braillských řádků

Alva 544 Satellite

 

 

 

 

Ilustrace 15: Alva 544/570/584 Satellite

Společnost Alva B.V. pochází z Holandska a je specialistou ve výrobě softwarového a hardwarového vybavení pro handicapované uživatele.

Tento model obsahuje 44 výstupních braillských znaků, nad každým znakem tlačítko
pro navigaci kursoru a další ovládací tlačítka, jejichž funkci je možné nastavit. Tento braillský řádek se k počítači připojuje pomocí USB nebo sériového portu a napájení je řešeno přes USB, popřípadě externím adaptérem. Díky kompaktní velikosti je vhodný pro přenášení spolu s notebookem. Velkou výhodou je skutečnost, že v kombinaci s vhodným odečítačem funguje jak pod MS Windows, GNU/Linux či na MacOS.

Focus 40 Blue

 

 

 

Ilustrace 16: Focus 40 Blue

Tento výrobek společnosti Freedom Scientific nese název Focus 40 Blue a má na svém krytu čtyřicet výstupních braillských znaků. Odtud číslovka čtyřicet v jeho názvu, dále je vyráběn ještě
v osmdesáti znakovém provedení. Kromě výstupních braillských znaků obsahuje také řadu tlačítek, jimiž lze ovládat operační systém a orientaci mezi tlačítky umožňují popisky v braillovu písmu. Toto ovládání je používáno u většiny modelů od firmy Freedom Scientific.

Připojení k počítači je prováděno prostřednictvím miniUSB nebo Bluetooth 2.0. Díky bezdrátovému rozhraní Bluetooth je umožněno připojení hmatového displeje k přenosným zařízením, jako jsou mobilní telefony nebo PDA.

Tento hmatový displej se vyznačuje robustním provedením krytu a váží i s vestavěným akumulátorem 850g.

Pac Mate 40 PBD

 

 

Ilustrace 17: Pac Mate 40 PBD

Pac Mate 40 PBD je stejně jako zařízení uvedené výše výrobkem firmy Freedom Scientific. Tělo braillského řádku je vyrobeno kombinací odolných plastů a kovu, čemuž odpovídá hmotnost 990g. Výstup opět zajišťuje čtyřicet braillských znaků, ovšem postrádá tlačítka pro posun textu. Místo toho je použita druhá řada tlačítek, která je umístěna za výstupním řádkem a slouží pro ovládání posunu stránek. Vždy třináct tlačítek posunuje text v daném směru. Pro usnadnění orientace jsou středová tlačítka o něco větší. Užitečným ovládacím prvkem jsou posuvná kolečka, jimiž jde ovládat posun textu, či například menu v operačním systému MS Windows.

Propojení s počítačem je realizováno pomocí konektoru miniUSB, stejně jako napájení.

Tento hmatový displej představuje prakticky využitelné minimum.

Rex 70

 

 

 

 

Ilustrace 18: Rex 70

Tento řádek je produktem firmy Donát, což je jediná firma v ČR působící v tomto oboru. Nabízí ucelenou řadu tří modelů (40 až 70 znaků). Zde bude popsán stolní model Rex 70.

Tato řada obsahuje sedmedesát výstupních znaků, přičemž ovládání posunu je realizováno pomocí dvou kurzorových tlačítek nad každým znakem, která jsou umístěna na vrchní straně plastového krytu. Ovládací prvky jsou umístěny na straně čelní a dále ještě na bocích zařízení. Uživatelský komfort zvyšuje nastavitelná tuhost jehel na výstupních znacích a uživatel si může vybrat z devíti možností. Předností řádků od firmy Donát je schopnost fungovat na více platformách a velmi dobrá kompatibilita s unixovými systémy. Zajímavostí je vestavěná paměť, která umožňuje snadné přidávání programového vybavení.

Propojení s počítačem je prováděno přes sériový a USB port a napájení pomocí buď vestavěných akumulátorů s výdrží 6 - 8 hodin nebo přídavného adaptéru.

Elektronické zápisníky

Speciální elektronický zápisník je speciálně sestavený přístroj - obvykle s braillskou klávesnicí a s hlasovým výstupem. V zahraničí existují i tyto zápisníky s hmatovým výstupem. Jednoznačnou výhodou těchto zápisníků je dlouhodobý provoz bez nutnosti připojit je k elektrické síti, přizpůsobení potřebám nevidomých uživatelů. Jsou však určeny k výhradnímu užívání nevidomého uživatele.

PAC Mate Omni

 

 

 

 

Ilustrace 19: PAC Mate Omni

Elektronický zápisník PAC Mate byl první plně ozvučené zařízení fungující na platformě Pocket PC. Uživatel si může vybrat z modelů vybavených buď standardní QWERTZ klávesnicí nebo dvaceti či čtyřiceti znakovým braillským řádkem. U řad s braillským řádkem je užitečná možnost toto zařízení vyjmout a připojit ho k PC, na kterém je nainstalován program JAWS.

Nejnovější verze, která nese název PAC Mate Omni, funguje na operačním systému MS Windows Mobile 6.0 a je vybavena standardní notebookovskou klávesnicí či kompaktně připojitelným braillským řádkem. Připojení k internetu je realizováno pomocí infraportu s využitím mobilního telefonu jako modemu nebo připojením USB kabelem k počítači. Vzhledem k tomu, že zařízení obsahuje dva sloty na přídavné karty, lze možnosti připojení rozšířit pomocí Compact Flash kart o bezdrátovou síťovou kartu standardu 802.11G i s podporou WEP či WPA⁴ šifrování či Bluetooth.

Předinstalovaný zvukový výstup JAWS obstarává kompletní ozvučení systému a uživatel tak může pracovat s aplikacemi jako je kancelářský balík Office Mobile, Internet Explorer, kalendář a ostatní běžné aplikace. Toto zařízení nemá žádné problémy s prací na internetu a dokonce přečte i Google Dokumenty. Nevýhodou je absence tlačítka, které uživatele odkáže na domovskou stránku.

Zápisník GIN

 

 

 

 

Ilustrace 20: GIN

 

 

 

 

 

Ilustrace 21: GIN s klávesnicí

Název GIN v překladu znamená služebník, což souvisí s hlavním úkolem tohoto přístroje. Díky kompaktním rozměrům a dlouhé výdrži vestavěných akumulátorů je tento přístroj neustále připraven k použití. Na vrchním dílu krytu má GIN umístěn sedm tlačítek, kterými je přístroj ovládán. Dále má k dispozici sériový a paralelní port, audio výstup a dva reproduktory určené
pro hlasitý poslech. Poslední verze je dokonce vybavena čtečkou na SD karty. Vzhledem k tomu, že GIN nemá žádné funkční klávesy, je jeho ovládání tvořeno pomocí logických klávesových zkratek. Díky vestavěnému sériovému portu lze do GINu připojit klávesnici.

Zápisník GIN je vybaven syntetickým hlasem a může sloužit k různým účelům. Může být používán jako zápisník. Uživatel může vytvořit text, vyhledávat v něm, přidávat, přesouvat nebo vymazávat jeho části. Hotový text lze vytisknout na běžné či braillské tiskárně. Uživatel se může dotázat na čas nebo datum. Kromě času je k dispozici funkce budíku či stopek.
Do telefonního seznamu lze zapisovat jména, čísla a adresy. V diáři lze nastavit čas, ve který se GIN sám zapne a oznámí, co bylo k tomuto času předepsáno. GIN může rovněž sloužit jako kalkulátor.

Akumulátory na jedno nabití udrží přístroj v provozu minimálně deset hodin. Jsou-li použita sluchátka, tato doba se ještě prodlouží. GIN pracuje s operačním systémem MS DOS, ale bezproblémově komunikuje i s se systémy Windows.

EasyLink

 

 

 

 

Ilustrace 22: EasyLink

Programové vybavení systému EasyLink je určeno pro kapesní počítače s operačním systémem Windows Mobile standardu iPAQ PDA