Situaci handicapovaných studentů na ZČU v Plzni sledují již několik let pracovníci katedry pedagogiky, kde se kromě jiného vyučuje i speciální pedagogika a řeší teoretické otázky integrace. V roce 1999 zde byl řešen univerzitní projekt „Partner“ zaměřený na integraci zdravotně postiženým vysokoškoláků a v roce 2003 probíhá řešení rezortního projektu MŠMT „Integrace zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných vysokoškoláků a uchazečů o studium na VŠ“. Projekt je koncipován jako tříletý a v tomto roce zpracováváme především výzkum postojů studentů k integraci znevýhodněných.

Hlavním cílem projektu je vytvoření základů podpůrného systému pro zdravotně a sociálně znevýhodněné uchazeče a studenty a napomoci tak jejich plnohodnotnému společenskému a profesnímu uplatnění. Dílčí cíle jsou:

• zmapování speciálních potřeb znevýhodněných studentů a uchazečů

• zbudování poradny pro volbu optimální formy studia a vhodného studijního zaměření

• návrh, příprava a realizace kurzů pro znevýhodněné uchazeče o VŠ studium

• vybudování poradenského systému pedagogicko psychologických, sociálních a právních služeb pro znevýhodněné studenty ZČU

• příprava individualizovaného studijního plánu pro vybrané skupiny zdravotně postižených

• realizace individualizovaného studijního plánu pro vybrané skupiny zdravotně postižených

• příprava a realizace výchovně vzdělávacích kurzu pro akademické, neakademické pracovníky a studenty ZČU (učitelé, pracovníci knihoven a studijních oddělení a studenti - osobní asistenti)

• zpřístupnění vybavení ZČU cílové skupině

• využití moderních technologií k postupnému odstraňování informačních barier u cílové skupiny

• návrh kurzu celoživotního vzdělávání osob cílové skupiny

• návrh integračních opatření v oblasti volného času cílové skupiny (sportovní a kulturní aktivity)

• zveřejnění výsledků podpůrných opatření v mediích ZČU a regionu

V tomto příspěvku bychom chtěli především seznámit s výsledky výzkumného šetření mezi studenty ZČU v Plzni. Výsledky je možno srovnat se zjištěními z obdobného dotazníku z roku 1999, kdy se průzkumu zúčastnilo 861 respondentů.

Výzkum probíhal na jaře 2003 metodou dotazníku, který distribuovali naši studenti oboru Sociální práce rovnoměrně mezi své kolegy na všech sedmi fakultách ZČU v Plzni.

Výzkumný vzorek představovalo 699 studentů, z nichž bylo 275, tj. 39%, žen a 424, tj. 59% mužů. Jednotlivé fakulty ZČU byly zastoupeny následovně:

• pedagogická 15%

• aplikovaných věd 14%

• humanitních studií 14%

• právnická 13%

• strojní 14%

• ekonomická 15%

• elektrotechnická 14%

Struktura databáze a naplnění dat se uskutečnilo s využitím MS Access 97 Vyhodnocení bylo provedeno s využitím dotazů programu Access a Excel z Office XP. Databázi tvořilo 699 záznamů po 54 polích.

Zastoupení studentů jednotlivých ročníků bylo následující: (8% respondentů neuvedlo ročník)

• 1. roč. 27%

• 2. roč. 32%

• 3. roč. 20%

• 4. roč. 11%

• 5. roč. 2%

První část dotazníku zjišťovala vlastní zdravotní stav respondenta.

Zdravotní obtíže byly zjištěny u 37% studentů sledovaného vzorku. Nejčastější obtíže byly:

• zrakové u 15% studentů, následovaly obtíže:

následovaly obtíže:

• alergicko-imunitní u 13% studentů

• ortopedické u 6% studentů

• dýchací u 4% studentů

• zažívací u 4% studentů

• kardiovaskulární u 3% studentů

• sluchové u 2% studentů

1999:Zdravotní obtíže byly zjištěny u 46% studentů sledovaného vzorku. Nejčastější obtíže byly: zrakové u 21% studentů, následovaly obtíže:

• alergicko-imunitní u 16% studentů

• ortopedické u 10% studentů

• dýchací u 5% studentů

• dermatologické u 4% studentů

• kardiovaskulární u 3% studentů

• zažívací, urologické a neurologické po 2% studentů

Srovnání se stavem v roce 1999 přináší optimistické zjištění o zlepšení zdravotní situace studentské populace po čtyřech letech. Zastoupení jednotlivých problémů se však příliš neliší.

Na otázku, zda zdravotní obtíže negativně zasahují do jejich studia, odpovědělo kladně 16% respondentů, v roce 1999 to bylo 17%. Nejčastěji je v této souvislosti zmiňována zvýšená unavitelnost (2003 u 8% studentů, 1999 10%studentů). Ze speciálně pedagogického pohledu jsou velmi zajímavé i odpovědi na otázku o specifických poruchách učení.Ty byly totiž donedávna považovány za záležitost převážně základní školy. Pokud v našem výzkumu odpovědělo 6% respondentů, že trpělo a 3% stále trpí poruchou učení, potvrzují se tím tvrzení, že část specifických poruch učení není v dětství kompenzována a negativně vstupuje do života i dospělých lidí. V této oblasti naše speciálně pedagogická praxe ještě zaostává za západoevropskou a hlavně americkou, kde jsou specifické poruchy učení diagnostikovány a kompenzovány speciálními postupy právě na VŠ. V roce 1999 vypovídalo o poruše v dětství 8% a o přetrvávání do dospělosti 2% respondentů.

V další části byl dotazník zaměřen na názory na společné studium zdravých a handicapovaných studentů. Názory na studium handicapovaných, seřazeny podle frekvence, byly následující (Studenti často volili více variant, proto celkový počet přesahuje 100%):

• Měli by mít možnost studovat, pokud splní stejné podmínky jako ostatní studenti 44%

• Měli by mít možnost studovat, škola by jim měla vytvářet odpovídající podmínky 38%

• Měli by mít možnost studovat vybrané obory, ve kterých se budou moci uplatnit 26%

• Někteří zde studují, ale potýkají se často s obtížemi, se kterými by jim škola měla pomoci 26%

• Celá řada jich na naší škole studuje ve vyhovujících podmínkách 4%

• Neměli by na naší škole studovat 1%

V roce 1999 byla skladba názorů respondentů následující:

• Měli by mít možnost studovat, škola by jim měla vytvářet odpovídající podmínky 56%

• Měli by mít možnost studovat vybrané obory, ve kterých se budou moci uplatnit 27%

• Měli by mít možnost studovat, pokud splní stejné podmínky jako ostatní studenti 23%

• Někteří zde studují, ale potýkají se často s obtížemi, se kterými by jim škola měla pomoci 13%

• Celá řada jich na naší škole studuje ve vyhovujících podmínkách 3%

• Neměli by na naší škole studovat 0%

Jak interpretovat rozdíly zjištěné po čtyřech letech? Zdá se, že dnešní studenti jsou ke svým znevýhodněným kolegům méně tolerantní a že studijní podmínky postižených jsou hodnoceny jako méně vyhovující. Možná, že dnešní studenti již mají reálné zkušenosti s integrací a přišli tak o integrační optimismus svých předchůdců.

Výzkum dále zjišťoval názory respondentů na podmínky pro integraci handicapovaných studentů. Studenti zdůrazňují tyto požadavky pro úspěšné začlenění postižených kolegů:

• bezbariérové prostředí 91%

• speciální učební materiály a pomůcky 46%

• asistentská pomoc např. z řad ostatních studentů 44%

• příprava učitelů na práci s handicapovanými 33%

• možnost dietního stravování 33%

• zvláštní poradci zaměření na psychologické otázky 23%

• zvláštní poradci zaměření na studijní otázky 21%

• zvýšená sociální pomoc 18%

• zvláštní poradce zaměřený na sociální otázky 14%

• příprava studentské skupiny na přijetí handicapovaného 13%

V roce 1999 byla skladba názorů respondentů následující:

• bezbariérové prostředí 82%

• speciální učební materiály a pomůcky 38%

• příprava učitelů na práci s handicapovanými 38%

• asistentská pomoc např. z řad ostatních studentů 37%

• možnost dietního stravování 24%

• zvláštní poradci zaměření na psychologické otázky 21%

• zvláštní poradci zaměření na studijní otázky 19%

• zvýšená sociální pomoc 18%

• příprava studentské skupiny na přijetí handicapovaného 13%

• zvláštní poradce zaměřený na sociální otázky 9%

Ze srovnání vyplývá celkové zvýšení požadavků na podpůrná (zvláště materiální) opatření ve prospěch postižených studentů. Stále dominantní je požadavek bezbariérovosti, jejíž absence tíží všechny fakulty. Velmi zajímavé je zesilující volání po asistentské pomoci a poradenských službách.

Dotaz, zda by měla některá podpůrná opatření ve prospěch studentů s postižením začít již na střední škole a v přijímacím řízení, byl zařazen pouze v průzkumu v roce 2003. „Ano“ odpovědělo 79%respondentů. Frekvence jednotlivých navrhovaných opatření byla následující:

• speciální poradenství (pomoc při výběru vhodného studijního oboru) 59%

• nabídka zvláštních přípravných kurzů 38%

• úlevy v přijímacím řízení 5%

Výsledky naznačují, že postoje studentů se vcelku jasně přiklánějí k opatřením vyrovnávajícím příležitosti a velmi zřídka souhlasí s pozitivní diskriminací handicapovaných uchazečů o studium.

Při dotazech na celkové hodnocení situace handicapovaných studentů na ZČU respondenti uvádějí, že:

• odpovídá celospolečenskému vztahu k postiženým 42%

• je horší než na západních univerzitách 23%

• je zcela nevyhovující 19%

• je na horší úrovni než obecně ve společnosti 15%

• je na lepší úrovni než obecně ve společnosti 7%

• je srovnatelná s úrovní na západních univerzitách 4%

Situace v roce 1999:

• odpovídá celospolečenskému vztahu k postiženým 40%

• je horší než na západních univerzitách 27%

• je zcela nevyhovující 10%

• je na horší úrovni než obecně ve společnosti 10%

• je na lepší úrovni než obecně ve společnosti 10%

• je srovnatelná s úrovní na západních univerzitách 2%

Pořadí názorů podle frekvence je srovnatelné, současná situace je však negativněji hodnocena. Položka „zcela nevyhovující“ je téměř dvojnásobně zastoupena a dostala se na vyšší pozici, hůře dopadlo i srovnání s celkovou situací ve společnosti.

Poslední otázka, která byla opět zastoupena pouze ve výzkumu v roce 2003, byla věnována podpoře sociálně znevýhodněným studentům.

S podporou souhlasilo pouze 33% studentů, nesouhlasilo 66% respondentů. Zdá se, že sociální solidarita není pro názory studentů ZČU většinově charakteristická. Tato oblast by měla být dalšími výzkumy podrobněji sledována. Můžeme spekulovat, že studenti např. považují za dostatečná opatření státního sociálního systému a zvýhodnění na půdě univerzity už nahlížejí jako nadbytečná. Z některých konkrétních odpovědí, které přímo z této pomoci vylučují příslušníky etnických minorit, je cítit obava před pozitivní diskriminací těchto skupin (viz otázky kolem afirmativní akce na univerzitách některých států v USA).

Ve výzkumu v roce 2003 byly sledovány i rozdíly v názorech studentů z jednotlivých fakult. Ve většině názorů se pořadí podle frekvence shodovalo. Lišilo se při odpovědi na otázku „Jaký je váš názor na studium handicapovaných jedinců na naší univerzit?“ Studenti většiny fakult nejčastěji uváděli „Měli by mít možnost studovat, pokud splní stejné podmínky jako ostatní studenti.“ Výjimkou byli studenti fakulty právnické a elektrotechnické, kteří byli nejčastěji názoru že „Měli by mít možnost studovat, škola by jim měla vytvářet odpovídající podmínky.“ Další otázkou, kde se lišily nejfrekventovanější názory studentů jednotlivých fakult byla: „Jaká se domníváte, že je situace handicapovaných studentů na ZČU?“ Většinově se studenti domnívali, že „odpovídá celospolečenskému vztahu k postiženým“, ale studenti pedagogické fakulty většinově tvrdí, že „je zcela nevyhovující“ a studenti fakulty právnické, že „je na horší úrovni než obecně ve společnosti“. Poslední rozdíl byl nalezen v odpovědích na otázku „Měla by být, podle vašeho názoru, na ZČU zajištěna podpora vedle zdravotně i sociálně znevýhodněným studentům, např. z etnických menšin?“ Jediní studenti fakulty aplikovaných věd se většinově vyjádřili, že ano. Největší odmítání podpory sociálně znevýhodněným vykazovali studenti fakulty humanitních studií, pedagogické a ekonomické fakulty.

Celkové závěry výzkumu:

Výzkum realizovaný na reprezentativním vzorku studentů ZČU v Plzni zjistil, že zdravotními obtížemi trpí více než 1/3 respondentů, situace se po čtyřech letech zlepšila. Zdravotní problémy nejčastěji zasahují do studia zvýšenou unavitelností .V pohledu respondentů na vzdělávání lidí s postižením došlo po čtyřech letech k negativnímu posunu. V roce 1999 výrazně převažoval názor, že „měli by mít možnost studovat, škola by jim měla vytvářet odpovídající podmínky“ (56%). V roce 2003 byl tento názor svojí frekvencí 38% na druhém místě a častější (44%) byl názor, že „Měli by mít možnost studovat, pokud splní stejné podmínky jako ostatní studenti“. V roce 1999 se žádný respondent nevyjádřil, že postižení by „neměli na naší škole studovat“, v roce 2003 tento názor zastává 10 studentů, tj. 1,5% studentů. V opatřeních k úspěšné integraci jednoznačně dominuje požadavek bezbariérového prostředí, následují speciální učební materiály a pomůcky a vzrostl požadavek na asistentské a poradenské služby.

V hodnocení situace handicapovaných studentů na ZČU dominuje názor, že odpovídá celospolečenskému vztahu k postiženým.

Integrace studentů s postižením představuje nejen cíl ale i prostředek humanizace celého univerzitního života, neboť vysoká škola, která umožňuje studium studentům s postižením, představuje i kvalitnější vzdělávací instituci pro studenty zdravé.

Výsledky našeho výzkumu byly porovnány se závěry výzkumu doc. R. Havlíka z UK v Praze, který byl přímo zaměřen na názory studentů s těžkým zdravotním postižením (1997).

Hodnocení podmínek pro studium jedinců s TZP na UK bylo následující (škála 1- výborně až 5 - velmi špatně)

Z výzkumu vyplynulo, že nejvýznamnější rezervy jsou spatřovány oblasti technického zajištění studia pro TZP (41,3% negativních hodnocení). Nejlépe jsou oceňovány sociálně psychologické podmínky, které hodnotí 55,3 % respondentů pozitivně.

Z konkretizace záporných hodnocení vyplynulo, že studenti s TZP nejčastěji požadují:

• zlepšení přístupnosti všech objektů univerzity (bezbariérovost)

• zlepšení technického vybavení (např. elektronické kompenzační pomůcky)

• zkvalitnění informovanosti zaměstnanců univerzity (zvláště studijní odd. a kateder)

• přehodnocení studijních povinností u studentů s TZP

• změny v organizaci výuky se zaměřením na TZP

Z výsledků průzkumů a celkového posouzení situace znevýhodněných studentů na ZČU vznikl návrh doporučení integračních opatření na ZČU v Plzni, který byl předán vedení univerzity.

Doporučení byla strukturována do několika oblastí:

Výchovně vzdělávací opatření:

• organizování kurzů se speciálně pedagogickou problematikou pro učitele (součást dalšího vzdělávání VŠ učitelů)

• organizování kurzů pro práci s lidmi s postižením pro neakademický personál (např. pracovnice studijních oddělení, knihoven atd.)

• organizování kurzů přípravy osobních asistentů z řad studentů ZČU

• ve spolupráci s LF UK v Plzni organizovat kurz zdravého životního stylu pro studenty

• organizace přípravných kurzů pro znevýhodněné uchazeče o studium

• posílení využívání individuálních vzdělávacích plánů pro studenty se zdravotním postižením

Stavebně architektonická opatření:

• vytipování objektů k postupnému, ekonomickému budování bezbariérového přístupu do univerzitních budov (fakulty, koleje, menzy, knihovny - nájezdové rampy, výtahy, bezbariérové WC atd.)

• důsledné dodržování bezbariérovosti při veškerých nových stavebních aktivitách

Psychologicko sociální opatření:

• rozšíření stávajících psychologicko poradenských služeb do oblasti podpory studentů s postižením

• zřízení služeb sociálního poradenství (nejen pro studenty s postižením) - možnost využití studentů oboru sociální práce FPE ZČU

• posílení role ročníkového (skupinového) učitele ve vztahu ke studentům s postižením

• ve spolupráci s úřady práce zajistit služby profesního poradenství pro studenty s postižením

Organizačně administrativní opatření:

• zajištění rovnosti šancí v přístupu k administrativním informacím

• zajištění možnosti dietního stravování pro studenty

• úpravy rozvrhu (delší přestávky)

• rozšíření možností dopravy postižených studentů ZČU bezbariérovým autobusem MMP

• umožnění a pomoc při realizaci individualizovaného studijního plánu

• zajištění načtení studijních textů pro zrakově postižené (mohou zajistit zdraví studenti)

• dostatek informačních materiálů na www stránkách (otázky, rozvrhy, sylaby, informace o poradenství atd.)

• zvýšená tolerance při vyřizování studijní agendy

Technická opatření:

• zajištění individuálních technických pomůcek (zesilovače, počítačové hlasové karty pro sluchově postižené, braillský řádek, scannery pro zrakově postižené, upravené počítače pro tělesně postižené)

• vybavení odpovídajícím nábytkem pro vozíčkáře