Přejít k obsahu


Tu zme šicke jedna rodzina, tu zme šicke jedna fajta : příbuzenství východoslovenského venkova

Citace: [] KOBES, T. Tu zme šicke jedna rodzina, tu zme šicke jedna fajta : příbuzenství východoslovenského venkova. Prešov : Centrum antropologických výskumov, 2009, 188 s. s. ISBN: 978-80-969634-9-2
Druh: KNIHA
Jazyk publikace: cze
Rok vydání: 2009
Místo konání: Prešov
Název zdroje: Centrum antropologických výskumov
Autoři: PhDr. Tomáš Kobes Ph.D.
Abstrakt CZ: Romská problematika je v současnosti postižena různou mírou dezinterpretačních tendencí. Jejich dominantním rámcem je obecně známý názor Mileny Hübschmannové, která rozděluje obyvatele romských osad (Romy obecně) v perspektivě indických kast na dvě základní skupiny čisté ? žužo a nečisté ?degeše. V této souvislosti Hübschmannová mluví o rituální čistotě a nečistotě. Vedle tohoto názoru v současných sociálních vědách dosud převládá tendence nahlížet obyvatele romských osad a slovenský venkov obecně v intencích klasického dichotomického konceptu, který staví proti sobě tradiční a moderní společnost. Příbuzenství je v těchto konceptech nahlíženo jako základní organizační princip a mediační faktor čistého či nečistého statusu obyvatel romských osad. Příbuzenství v posledních třech desetiletích je vystaveno redefinici, která vychází a kriticky se vymezuje zejména vůči Schneiderově pojetí substance a ?code for conduct? jako konstitutivních domén příbuzenství. V této revizi existují dva dominantní směry. Tradicionalisté v návaznosti na klasické studie příbuzenství situují své výzkumy do nezápadních kultur, velice často do rurálních komunit. Revizionisté, kteří reprezentují nová studia příbuzenství, se zaměřují na technologický pokrok a navazují dialog především s genderovými studiemi a s výzkumem celospolečenských dopadů aplikace nových reprodukčních technologií. Nová studia příbuzenství tak pod vlivem nárůstu nových, doposud detailněji nereflektovaných celospolečenských trendů znovu promýšlejí kategorie osobnost, descendence, gender nebo národ, které staví příbuzenství jako antropologický objekt do radikálně odlišné perspektivy, než tomu bylo před Schneiderem. Obecně jde v těchto nových studiích příbuzenství o nahrazení pojmu příbuzenství jako nedostačující analytické kategorie jinými, validnějšími kategoriemi (relative values, culture of relatedness), které by zohlednily faktory, které ke spříznění osob či formování skupin přispívají mnohdy zásadnějším způsobem než čistě genetické vztahy orientované podle události prokreace. V sociální a kulturní antropologii existuje celá řada studií, které ukazují, že příbuzenská identita není primárně vyvozována ve smyslu přísné descendence, která by byla důsledně orientována podle narození konkrétního individua, ale vychyluje se z různých důvodů ve prospěch jiných principů. Pro východoslovenský venkov je charakteristické vymezení příbuzenské identity (ať již na straně majority či obyvatel romských osad), v níž je bilaterální princip doplňován ambilinearitou a identitou určitého místa (prostorová dimenze). Jsou to právě tyto dva základní principy (ambilinearita a prostorová dimenze), které mají obdobnou funkci jako hypertextový odkaz, jehož znalost ego uvede do souvislosti s aktuálně konstituovanými příbuzenskými vztahy a umožňuje vyvozovat širší příbuzenská spojení s dalšími obyvateli obce. V této souvislosti lze charakterizovat příbuzenství východoslovenského venkova jako hypertext. Dal
Klíčová slova

Zpět

Patička