Přejít k obsahu


Fajta a povaha příbuzenství obyvatel východoslovenských romských osad

Citace: [] KOBES, T. Fajta a povaha příbuzenství obyvatel východoslovenských romských osad. Sociologický časopis, 2010, roč. 46, č. 2, s. 235-255. ISSN: 0038-0288
Druh: ČLÁNEK
Jazyk publikace: cze
Anglický název: Fajta and the Nature of Kinship among the Ihabitants of Roma Settlements in Eastern Slovakia
Rok vydání: 2010
Název zdroje: Sociologický časopis
Autoři: PhDr. Tomáš Kobes Ph.D.
Abstrakt CZ: Evropskému příbuzenství je obvykle rozuměno jako jedné ze složek, která utváří hranici mezi přírodou a kulturou. V případě příbuzenství obyvatel romských osad však tento implicitní předpodklad biogenetického základu členství v určité descendnenčí skupině není patrný. Povahu jejich příbuzenství je možné popsat skrze inkorporativní proces žen a pristašis do descendenční skupiny. Základní kritériem pro výběr partnera je být ?lačhe? (dobrý, správný, vhodný). Toto rozdělení obyvatel romských osad do dvou základní skupin (lačhe versus degešis) neznamená, že tito lidé jsou endogamní skupinou, která by byla vymezena na základě prokreační události. Jedná se spíše o morální komplex, který říká, co činí lidi dobrými či špatnými. V těchto představách hrají významnou roli dva základní principy. První z nich je vztahován k oblasti přírody, druhý z nich k socializačnímu procesu. V této perspektivě není fajta jen označením pro kognatickou descendenční skupinu, ale také disponuje další dimenzí, která není vymezena jednoduše na základě prokreace a umožňuje obrat od přírodní báze do oblasti kultury. Tento aspekt může být dokumentován na pristašis. Korporace pistašis je dlouhodobý proces, v jehož rámci se fajta jako doména přírody obrací do rámce kultury. Navzdory obtížnosti rozpoznat zda se příslušní lidé do fajty narodili nebo byli socializováni, příbuzenství obyvatel romských osad by mělo být studováno v rámci širšího organizačního komplexu, který na jedné straně činí jisté lidi homogenními, na druhou stranou jsou jistí lidé z tohoto rámce (relatedness) vyloučeni.
Abstrakt EN: European kinship is usually conceptualised as one of the elements that forms the boundary between nature and culture. However, this implicitly assumed biogenetic basis of membership in a particular descent group is not evident in the case of kinship among inhabitants of a Roma settlement. The nature of their kinship can be described as the incorporative process of women and pristašis into descent groups. The fundamental criterion for an expectant partner in marriage is to be ?lačhe? (good, proper, appropriate). The division of people in a Roma settlement into two basic groups (lačhe versus degešis) does not mean that these people form endogamous groups defi ned by procreation. It is rather a matter of moral ideas about what makes people good or bad. Two complementary principles play an important role in these ideas. The fi rst principle relates to the natural base, the second to the process of socialisation. In this respect, fajta does not just refer to a cognatic descent group, but also has another dimension, which cannot simply be defi ned in terms of procreation and which indicates a shift towards a common basis. This can be demonstrated in the example of pristašis, which is a long-term process of incorporation in which fajta, as the domain of nature, shifts to the frame of culture. Despite of the diffi culty of determining whether people were born or socialised into a particular fajta, kinship in a Roma settlement should be studied within the wider organisational complex that on the one hand makes some people related and homogenous and on the other hand excludes other people from this relatedness.
Klíčová slova

Zpět

Patička