Přejít k obsahu


Historiografická metoda Thomase Kuhna a její význam z hlediska sociologie vědeckého poznání

Citace: [] BENDA, L. Historiografická metoda Thomase Kuhna a její význam z hlediska sociologie vědeckého poznání. Teorie vědy. Theory of Science, 2011, roč. 33, č. 3, s. 445-468. ISSN: 1210-0250
Druh: ČLÁNEK
Jazyk publikace: cze
Anglický název: Thomas Kuhn's Historiographical Method and Its Importance from the Point of View of the Sociology of Scientific Knowledge
Rok vydání: 2011
Název zdroje: Filosofický ústav AV ČR, v .v. i.
Autoři: Mgr. Libor Benda
Abstrakt CZ: Význam Thomase Kuhna z hlediska jeho vlivu na další vývoj představ o povaze vědy a konkrétně na vznik tzv. sociologie vědeckého poznání bývá dnes běžně spojován s jeho Strukturou vědeckých revolucí, zatímco jeho starším historickým pracím je v tomto ohledu jen zřídkakdy věnována pozornost. Příspěvek analyzuje právě tyto práce a pokouší se charakterizovat základní metodologické rysy Kuhnova přístupu k dějinám vědy, který je v nich uplatňován. Prostřednictvím jejich porovnání s metodologickými východisky rané sociologie vědeckého poznání (Barry Barnes, David Bloor) se snaží zjistit, nakolik lze již Kuhnovy historické práce považovat za významné ze sociologické perspektivy. Jelikož tyto práce pocházejí z doby, kdy byla historiografie vědy pod výrazným vlivem Alexandra Koyrého, příspěvek zkoumá také metodologická východiska jeho prací, aby bylo možno zjistit, do jaké míry se Kuhnův přístup vymykal standardní poválečné historiografii vědy navazující na Koyrého tradici.
Abstrakt EN: Thomas Kuhn's importance for further development of thinking about science and, in particular, for the rise of the sociology of scientific knowledge is usually associated with his The Structure of Scientific Revolutions, whereas his preceding historical works are seldom reflected in this regard. This paper analyzes the latter and attempts to describe the methodology of Kuhn's approach to the history of science applied in them. By comparing it with the tenets of the early sociology of scientific knowledge (Barry Barnes, David Bloor), the paper attempts to find out to what extent should Kuhn's historical works be recognized as influential from the perspective of sociological approach. Since these works originated at the time when historiography of science was under strong influence of Alexandre Koyré, the paper also examines the methodology of his works and evaluates how much Kuhn's approach surpasses standard post-war historiography of science in the vein of Koyré's tradition.
Klíčová slova

Zpět

Patička