Přejít k obsahu


Model životní dráhy v literatuře socialistického realismu.

Citace: [] PEŠKOVÁ, M. Model životní dráhy v literatuře socialistického realismu.. In Dialog kultur VI : sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference konané ve dnech 18. - 19. ledna 2011 v Hradci Králové.. Brno: Tribun EU, 2011. s. 1-8. ISBN: 978-80-7399-199-9
Druh: STAŤ VE SBORNÍKU
Jazyk publikace: cze
Anglický název: Model career in the literature of socialist realism
Rok vydání: 2011
Místo konání: Brno
Název zdroje: Tribun EU
Autoři: Mgr. Michaela Pešková Ph.D.
Abstrakt CZ: Článek si klade otázky: 1) Proč je v literatuře socialistického realismu biografičnost tak silně akcentována? 2) Vzniká na počátku 30. let 20. století nové ?biografické? paradigma? 3) Jaké jsou základní modely životní dráhy hrdinů děl socialistického realismu? 4) Jsou biografičnost a zájem o člověka skutečné? Autorka dospívá k závěru, že na počátku 30. let se poetika angažované literatury mění. Literární kánon se odklání od adorace kolektivu a orientuje se na líčení životní dráhy reálných, individuálních lidí, čím oficiální kultura deklaruje svou ?novou humanitu?. Modely životní dráhy rozeznáváme v zásadě dva. Podobají se tradičním schématům hagiografickým: modelu vrozené svatosti a modelu napravení hříšníka. Obrazy typizovaných hrdinů ?z lidu? obrácených na správnou cestu jsou postupně vytlačovány progresivním hrdinou extraordinární povahy. Biografičnost umění socialistického realismu však můžeme považovat za falešnou. Vše směřuje ke standardizaci, nápodobě, vytěsnění identity a jedinečnosti životní dráhy.
Abstrakt EN: The article asks questions: 1) Why is the biographical character too intensely accentuated in literature of socialist realism? 2) Does a new ?biographic? paradigm arise at the beginning of the 30s of the 20th century? 3) What are the basic models of life´s career of protagonists of socialist realism? 4) Are biographical character and interest in a Man true? The authoress comes to the conclusion that poetics of committed literature at the beginning of the 30s changes. Literary canon turns away from adoration of the collective and concentrates on the description of life´s careers of real, individual people, thereby official culture declares its ?new humanity?. In principle, we distinguish two models of life´s career. They are similar to hagiographic traditional patterns: to a model of inherent sainthood and to a model of correction of a wrongdoer. Pictures of standardized and reformed protagonists ?from the common people? are gradually replaced by a progressive hero of extraordinary character. However we can consider the biographical character of the art of socialist realism to be false. Everything leads to standardization, imitation, expulsion of identity, and uniqueness of life´s career.
Klíčová slova

Zpět

Patička