Přejít k obsahu


Dělnická kolonie Karlov: Místo, paměť a identita

Citace: LUPTÁK BURZOVÁ, P., DVOŘÁKOVÁ, I., HEJNAL, O., RŮŽIČKA, M., TOUŠEK, L. Dělnická kolonie Karlov: Místo, paměť a identita. Český lid (Etnologický časopis), 2013, roč. 100, č. 3, s. 259-279. ISSN: 0009-0794
Druh: ČLÁNEK
Jazyk publikace: cze
Anglický název: Workers´ colony Karlov: place, memory, identity
Rok vydání: 2013
Místo konání: Praha
Název zdroje: Etnologický ústav Akademi věd České republiky
Autoři: Mgr. Petra Lupták Burzová Ph.D. , Bc. Ilona Dvořáková , Mgr. Ondřej Hejnal , PhDr. Michal Růžička Ph.D. , Mgr. Ladislav Toušek Ph.D.
Abstrakt CZ: Předkládány článek zkoumá socialistickou transformaci kapitalistického prostoru na příkladu dnes již zaniklé dělnické kolonie Karlov v Plzni. Karlov představuje unikátní příklad ?dialektického souznění? mezi ekonomickými, prostorovými a politickými strukturami průmyslové společnosti. Škodovy závody začaly kolonii budovat v blízkosti samotného podniku v roce 1910, přičemž se v souladu s urbánním plánováním počítalo s jejím postupným propojením s širším centrem města. Po roce 1948 však Plzeň zaznamenala zásadní změnu v produkci prostoru, jež souvisela s nástupem socialismu a s ním souvisejícími změnami v urbanistické koncepci města. Tato koncepce, založená na principech funkcionalismu a pozdější teorie střediskových míst, vedla k vyloučení Karlova, částečně zničeného nálety během války, z konceptu preferovaného socialistického bydlení. Karlov se tak stal materiálně chátrající městskou periférií odsouzenou k demolici v 80. letech 20. století. Na základě studia archivních pramenů, analýzy sekundárních dat, jakož i orálně historických rozhovorů s pamětníky, studujeme v textu způsoby, jakými strategie produkce prostoru v kontextu střídajících se politicko-ekonomických režimů, ovlivňovaly každodenní praxi obyvatel kolonie. Konkrétně nás na jedné straně zajímá společenská i politicko-ekonomická ?genealogie? Karlova jako průmyslového místa od jeho plánovaného vzniku po jeho řízenou demolici. Na druhé straně se pak zabýváme způsoby, jakými se tyto ?vnější? vlivy produkce prostoru potkávaly s ?vnitřní? zkušeností každodennosti ? zde nás zajímá biografická genealogie Karlova jako žitého místa (re)produkujícího neobvykle silnou, do dnešních dnů trvající, kolektivní identitu jeho obyvatel.
Abstrakt EN: Workers´ colony Karlov was built by Škoda Works in 1913 to accommodate the growing number of its employees. Attached to the factory´s walls and thus spatially segregated from the rest of the city, inhabitants of Karlov built a relatively close-knit neighbourhood community with a strong place-based identity. Based on the analysis of archival material and data from interviews with its former inhabitants, we follow Karlov´s voyage from capitalism to state-socialism at the levels of both macro-structural forces and its´ inhabitants´ experience of everyday life. Built to serve particular economic and political functions for the pre-war capitalist production, Karlov ceased to fulfil these roles under statesocialism which refused to invest in Karlov´s renovation after serious damages caused by an air-raid during the WWII. Slowly losing its macro-structural raison d??tre, Karlov was doomed to final demolition in 1986, being represented as an "obstacle" to industrial development. Meeting regularly twice a year and recalling the past, former neighbours from Karlov actively revalidate their collective identity attached to a place that does not exist anymore, thus becoming real community of an imagined place.
Klíčová slova

Zpět

Patička