Přejít k obsahu


Anaximenův "experiment"

Citace: KOČANDRLE, R. Anaximenův "experiment". Olomouc, 2013.
Druh: PŘEDNÁŠKA, POSTER
Jazyk publikace: cze
Rok vydání: 2013
Autoři: PhDr. Radim Kočandrle Ph.D.
Abstrakt CZ: Anaximenés z Mílétu měl údajně za počátek pokládat vzduch. Z tohoto předpokladu vychází i Plútarchos, který ukazuje, proč podle Anaximena nemusí být protiklady součástí vlastní podstaty, ale jedná se pouze o odvozené stavy látky. Užívá přitom příklad s dechem. Dech může být totiž údajně jak teplý, tak chladný v závislosti na tom, zda na svoji dlaň dýchneme otevřenými ústy, nebo foukneme. Zatímco v prvním případě má být vzduch zředěn, ve druhém je naopak sevřenými ústy stlačen a zhuštěn. Rozdíly v teplotě jsou interpretovány jako rozdíly v hustotě výchozího prvku vzduchu. Ačkoli se Plútarchos s odvoláním na Aristotela vůči uvedenému pojetí kriticky vymezuje, neboť již teplo vydechovaného vzduchu pochází z nás samotných, lze zde vidět posun ve vysvětlení vzniku v podání Míléťanů. Příklad s dechem může být přitom pokládán téměř za jeden z prvních dochovaných "experimentů", ačkoli spíše slouží pouze jako ukázka archaického pozorování, které vedlo k vysvětlení jevů. V každém případě zhušťováním a zřeďováním vzduchu měl Anaximenés vykládat vznik všech věcí světa, které tak byly pouze momentálním stavem vzduchu. Přestože celé schéma vychází z původně peripatetického pojetí příčin, je možné, že navazuje na původní iónské koncepce. V souvislosti se zpracováním plstě se ovšem lze domnívat, že Anaximenés ve skutečnosti spíše zvažoval dílčí proměny jednotlivých prvků - protikladů v návaznosti na pozorování změn skupenství, které byly až následně začleněny do generálního schématu. Vzduch pak sehrál roli obklopujícího prostředí a v analogii k dechu a duši se stal akcentem na projevy života.
Klíčová slova

Zpět

Patička