Přejít k obsahu


Patočkovy rozbory literárních děl a jejich vztah k Patočkově filozofii umění a dalším oblastem jeho myšlení

Citace: BLAHUTKOVÁ, D. Patočkovy rozbory literárních děl a jejich vztah k Patočkově filozofii umění a dalším oblastem jeho myšlení. Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et Historica. Studia Aesthetica VI, 2013, roč. Neuveden, č. 1, s. 33-46. ISSN: 0567-8293
Druh: ČLÁNEK
Jazyk publikace: cze
Anglický název: Patočka?s analyses of works of literature and their relation to Patočka?s philosophy of art and other fields of his thought
Rok vydání: 2013
Autoři: Mgr. Daniela Blahutková Ph.D.
Abstrakt CZ: Článek zkoumá Patočkovy rozbory literárních děl k několika oblastem jeho myšlení. Vychází z teze, že Patočkovy interpretace literárních děl (zejména moderních) nevykazují tytéž akcenty jako jeho úvahy o umění ze statí Umění a čas či Spisovatel a jeho věc. Dále ukazuje souvislost klíčových motivů Patočkových rozborů literárních děl s jeho koncepcí existenciálních pohybů a všímá si Patočkových nároků vzhledem ke spisovateli i jeho úvah o charakteru a možnostech narativních umění v prostředí krize smyslu.
Abstrakt EN: The article focuses on Patočka?s analyses of works of literature and presents these analyses first in relation to Patočka?s theoretical essays on art in general and on literature. Considering that, in several essays from the 1960s, Patočka discusses modern art from the perspective of his thesis about the difference between meaning in earlier art (the artistic era) and in contemporary art (the aesthetic era), the article pays special attention to his analyses of twentieth-century works of literature ? Thomas Mann?s Doktor Faustus (1947), Jaroslav Durych?s Boží duha (written 1955; 1969), and William Faulkner?s Wild Palms (1939). He thus demonstrates that the analyses cannot be read as illustrations of Patočka?s theoretical essays on art and that they refer also to a number of other areas of Patočka?s thinking. The article demonstrates (1) how his interpretations of literary themes lead to analysis of concerns about being and to the conception of the existential movements connected with them; (2) how Patočka?s analyses are in harmony with his understanding of works of literature as ?examples?, always clarifying, in a unique and specific way, what existence is; and (3) how literary subject matter for Patočka is always an historical statement that articulates the spiritual movements in the periods when it accompanies humankind in self-understanding. In conclusion, the article considers Patočka?s thesis about the problematization of meaning in modern art and the connected transformation of formal means (for which, however, there is little support in the essays that this article examines).
Klíčová slova

Zpět

Patička