Přejít k obsahu


K problematice vztahu přírodních a humanitních věd: Brockmanovo pojetí „třetí kultury“ a jeho kritika

Citace:
BENDA, L. K problematice vztahu přírodních a humanitních věd: Brockmanovo pojetí ?třetí kultury? a jeho kritika. E-Logos, 2015, roč. 22, č. 2, s. 19-29. ISSN: 1211-0442
Druh: ČLÁNEK
Jazyk publikace: cze
Anglický název: On the Relationship between the Natural Sciences and the Humanities: Brockman?s Concept of the ?Third Culture? and its Criticism
Rok vydání: 2015
Autoři: Mgr. Libor Benda Ph.D. ,
Abstrakt CZ: Předmětem této studie je analýza jednoho z aktuálně předkládaných řešení tzv. problému dvou kultur, který roku 1959 formuloval Charles Percy Snow, a to tzv. třetí kultury, kterou v polovině devadesátých let ve stejnojmenné práci představil John Brockman. Mým záměrem zde bude kriticky zhodnotit Brockmanovo pojetí ?třetí kultury? a předložit argumenty ve prospěch tvrzení, že v souvislosti s ním ve skutečnosti nelze hovořit o řešení problému dvou kultur, ale jedná se naopak o názorný doklad přetrvávající existence a aktuálnosti tohoto problému. Pro tyto účely bude v textu využit koncept tzv. obchodních zón (trading zones), který zavádí filosof a historik vědy Peter Galison k popisu a vysvětlení možných způsobů interakce a dorozumění vědců napříč nesouměřitelnými vědeckými disciplínami. Jak se pokusím ukázat, tento koncept lze stejně úspěšně aplikovat i na problematiku komunikace právě mezi přírodními vědami a vědami humanitními.
Abstrakt EN: The subject of this paper is an analysis of a recently proposed solution to the so-called two cultures problem, which was formulated in 1959 by Charles Percy Snow ? the so-called third culture introduced by John Brockman in his eponymous book. My aim is to critically evaluate Brockman?s concept of the ?third culture? and to propose arguments supporting the view that it does not really represent a true solution to the two cultures problem but on the contrary illustrates a prevalent existence and actuality of the problem. For this purpose the study makes use of the concept of trading zones, introduced by philosopher and historian Peter Galison to describe and explain possible ways of interaction and mutual understanding between scientists from incommensurable scientific disciplines. As I try to demonstrate, this concept can be successfully applied in a very similar way on the problem of communication between natural sciences and humanities as well.
Klíčová slova

Zpět

Patička