Přejít k obsahu


Der Eiserne Vorhang in der neueren deutschsprachigen Literatur. Libuše Moníková, Robert Menasse, Elisabeht Reichert

Citace:
PFEIFEROVÁ, D. Der Eiserne Vorhang in der neueren deutschsprachigen Literatur. Libuše Moníková, Robert Menasse, Elisabeht Reichert. In Deutsch ohne Grenzen: Deutschsprachige Literatur im interkulturellen Kontext. Brno: Tribun EU, 2015. s. 379-404. ISBN: 978-80-263-0943-7
Druh: STAŤ VE SBORNÍKU
Jazyk publikace: ger
Anglický název: The Iron Curtain in modern German literature . Libuše Moníková , Robert Menasse, Elisabeht Reichert
Rok vydání: 2015
Místo konání: Brno
Název zdroje: Tribun EU
Autoři: Doc. PaedDr. Dana Pfeiferová Ph.D.
Abstrakt CZ: Tato studie ukazuje různé způsoby zobrazení "Železné opony" jako symbolu ideologicky rozpolceného světa za "Studené války" v česko-rakouském kulturně politickém kontextu ve třech německo jazyčných románech. V autobiograficky laděné Ledové tříšti (1992) vedla okupace Prahy k emigraci románových postav i autorky samé. Libuše Moníková započala práci na knize, jejíž děj se odehrává r. 1971, kdy spisovatelka opustila Československo, již v roce 1988 v Rakousku. Proti české euforii z roku 1989 staví příběh poúnorové a posrpnové emigrace, jejíž oběti se se ztrátou vlasti nedokázaly vyrovnat. V Čelem vzad (1995) autora Roberta Menasseho se "Železná opona" stává nástrojem kritiky rakouské politiky v převratném roce 1989, která se jak sugeruje text, za každou cenu snaží zabránit pádu "Železné opony", aby Rakousko i nadále mohlo těžit ze své výhodné pozice mostu mezi Východem a Západem. Nejnovější zde analyzovaný román Das Haus der sterbenden Männer (2005) autorky Elisabeth Reichart nabízí nejdelší historickou retrospektivu. Antonia se po politickém převratu roku 1989 vydává do své vlasti, aby odkryla svou potlačovanou minulost. V "zemi nikoho" na česko-rakouském pomezí a později i v Praze zjišťuje, že prázdná místa na mapě v českém pohraničí i mezery v její paměti mají společného jmenovatele: komunistickou diktaturu v Československu v 50. letech minulého století, která osudově ovlivnila soukromí i společenský život několika generací.
Abstrakt EN: Based on novels of three authors the presented study describes different facets of the image of the "Iron Curtain" as a symbol of an ideological divided world during the period of the "cold war" with regard to the Czech-Austrian cultural context. The experience of an occupied Prague became in the autobiographical novel Treibeis (1992) the catalyst for the existence of immigrants as the heroes of the novels as well as for the author. Libuše Moníková started her work on the novel already in 1988 in Austria. The plot takes place in 1971, the year she had left Czechoslovakia. In contrast to the Czech euphoria she was putting the story of two immigrants, who were not able to overcome the feeling of a lost home. Robert Menasse used in his novel Schubumkehr (1995) the "Ironc Curtain" as a tool to criticize the austrian policy in the year of the velver revolution (1989) which - suggesterd by the text - tried at any costs to keep its exclusive position as a bridge between east an west by preventing the fall of "Iron Curtain". The most recently novel of the three analyzed novels Das Haus der sterbenden Männer (2005) from Elisabeth Reichart offers the longest historical flashback. After the velvet revolution in 1989 Antonia returns back to her homeland to discover Czech border, and later in Prague, she realized that the empty spots in the Czech border area and the gaps in her memory have a common denominator: the communist dictatorship of the 1950s, which fataly influenced the private and social life in Czechoslovakia over generations.
Klíčová slova

Zpět

Patička