Přejít k obsahu


Odstíny platónské uměřenosti. Ctnost, poznání, láska a míra

Citace:
PAITLOVÁ, J. Odstíny platónské uměřenosti. Ctnost, poznání, láska a míra. 1. vyd. Plzeň : Západočeská univerzita, 2017, 178 s. ISBN: 978-80-261-0687-6
Druh: KNIHA
Jazyk publikace: cze
Anglický název: Shades of Platonic Moderation. Virtue, Knowledge, Love and Measure
Rok vydání: 2017
Místo konání: Plzeň
Název zdroje: Západočeská univerzita
Autoři: Mgr. Jitka Paitlová Ph.D. ,
Abstrakt CZ: Cílem knihy je podrobný rozbor Platónovy koncepce uměřenosti, řec. sófrosyné. Hlavní interpretační linie se pokouší dokázat významovou transformaci tohoto pojmu, a to na základě interpretace deseti vybraných dialogů. Vývoj Platónova uchopení pojmu sófrosyné je rozlišen do ve tří etap. První etapu, v níž se Platón vyrovnává s obecným a se Sókratovým pojetím uměřenosti, poté dochází k autentickému pojetí uměřenosti v rámci složek duše, představují dialogy Charmidés, Alkibiadés Větší, Prótagoras, Gorgias, Menón, Faidón a Symposion. Specifický předěl mezi první a druhou etapou přestavuje dialog Ústava, kde se nachází slabá a silná definice uměřenosti. Druhá etapa, v níž Platón autenticky rozpracovává vztah uměřenosti a šílenosti, je zachycena v dialogu Faidros. Třetí etapa, kde Platón dává uměřenost do souvislosti s krásou a mírou, je naznačena v dialozích Faidros a Filébos. Samotná analýza proměn sófrosyné je na jedné straně ohraničena úvodní kapitolou, která podrobněji vysvětluje specifické Sókratovo pojetí takzvané péče o duši (epimeleia peri tés psychés). Na straně druhé pak stojí závěrečná kapitola, která se pokouší o obecnější extrapolaci uměřenosti, resp. míry (metron) ve smyslu formálního, kosmologického, epistemologického a konečně též protologického řádu (kosmos) v Platónově myšlení.
Abstrakt EN: The aim of the book is a detailed analysis of Plato's conception of moderation, Gr. sophrosyne. The main lines of interpretation tries to prove semantic transformation of this conception, based on the interpretation of the ten selected dialogues. The development of Plato grasping the concept sophrosyne is differentiated into the three phases. The first phase, in which Plato aligns with the general and the Socratic concept of moderation and then there is the authentic concept of moderation within the components of the soul, is represented by the dialogues Charmides, Alcibiades Mayor, Protagoras, Gorgias, Menon, Phaedo and Symposium. A specific divide between the first and second phase represents the dialogue Republic, where are located the weak and strong definitions of moderation. The second phase, in which Plato authentically develops a relationship of moderation and madness, is represented by dialogue Phaedrus. The third phase, where Plato gives a moderation in the context of beauty and measure, is outlined in dialogues Phaedrus and Philebus. The own analysis of transformation of sophrosyne is bordered on one side by the opening chapter, which explains the specific Socrates' conception of the so-called care of the soul (epimeleia peri tes psyches). On the other side stands the final chapter, which is trying to extrapolate moderation, respectively measure (metron) in general, in the sense of formal, cosmological, epistemological and finally also protological order (kosmos) in Plato's thinking.
Klíčová slova

Zpět

Patička