Věda a výzkum

Bezztrátový přenos elektrického signálu

Nové možnosti bezztrátového přenosu elektrického signálu, které se dají využít například v procesorech kvantových počítačů, testovala na nových sloučeninách mezinárodní skupina vědců včetně odborníků Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), Masarykovy univerzity (MU) a institutu CEITEC Vysokého učení technického (VUT). Experimentální práci, která se zabývala charakterizací vlastností takzvaných topologických izolátorů, tedy materiálů, které vedou elektrický proud pouze na povrchu a jinak se chovají jako izolanty, zveřejnil v prosinci 2019 vědecký časopis Nature. Pro Západočeskou univerzitu se jednalo o první publikaci v tomto prestižním časopise. Za ZČU jsou pod ní podepsáni Jan Minár a Saleem Khan z výzkumného centra NTC.

Mapování pozůstatků pracovního tábora Nikolaj na Jáchymovsku

Jedenáctičlenná skupina vědců a studentů z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity uskutečnila v říjnu 2018 archeologický výzkum pozůstatků tábora nucených prací a trestného nápravného tábora Nikolaj nedaleko Jáchymova. Šlo o vůbec první systematický archeologický výzkum tábora sloužícího represím komunistického režimu v Evropě. Historické poznání komunistických táborů se tak rozšířilo o bezprostřední hmotný záznam. Výzkum ukázal, že materiální pozůstatky tábora se kompletně dochovaly pod dnešním povrchem. Vědci odhalili část vězeňského baráku, nalezli relikty ohrazení tábora, strážních věží i artefakty dokumentující každodenní život vězňů.

Frézovací hlava Kraken

Frézovací hlava nové generace Kraken, vyvinutá v Regionálním technologickém institutu (RTI) Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni, byla na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu v říjnu 2018 oceněna zlatou medailí za inovaci komponenty ve strojírenství. Uspěla v konkurenci 32 přihlášených exponátů. Jedná se o prutový nástroj určený pro frézování těžkoobrobitelných materiálů, který je vyroben metodou aditivní technologie (3D tisku).

Nové uzávěry silničních tunelů

V červnu 2018 představili vědci z výzkumného centra RICE Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity a další zástupci konsorcia tvořeného ještě firmami Technofiber a Feramat Cybernetics bezpečnostní dopravní uzávěru, která má odradit řidiče, aby vjížděli do tunelu, v němž došlo k nehodě, požáru či jiné mimořádné události. Zábrana je tvořena lamelami, které jsou ve spodní části perforované a nahoře jsou uchyceny v navíjecím válci. Ten je i s pohonnou jednotkou uzavřen v kazetě, kterou lze snadno vložit do nosné konstrukce umístěné v portálu tunelu. Když je potřeba tunel uzavřít, lamely se spustí dolů a na ně se promítne například značka Stůj, dej přednost v jízdě (STOP), případně jiná dle potřeby. Zábrana funguje psychologicky, protože vyplní celý prostor před řidičem. Přirozená reakce řidiče je do zábrany nevjet. I v případě vjezdu se však nejvýše utrhne část lamely a zbytek systému je nadále funkční. V budoucnu by zábrany měly významně zvýšit bezpečnost silniční dopravy.

Chytré ochranné pomůcky pro vyšší bezpečnost pracovníků ve stavebnictví a v průmyslu

Výstražná vesta s aktivním osvětlením využívajícím solární energii, rukavice s integrovaným osvětlením nebo boty chránící před krokovým napětím - to jsou chytré ochranné pomůcky, které ve spolupráci s firmami vyvinuli v roce 2018 specialisté v Regionálním inovačním centru elektrotechniky (RICE) při Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity. Chytré ochranné pomůcky zvýší bezpečnost pracovníků ve stavebnictví, energetice a dalších odvětvích.

Chytrá okna

Vědcům z výzkumného centra Nové technologie pro informační společnost (NTIS) při Fakultě aplikovaných věd ZČU se daří řešit zásadní překážky výroby chytrých oken. Svůj úspěch prezentovali na Mezinárodní konferenci o reaktivním naprašování tenkých vrstev, která se konala v prosinci 2017 v Plzni. Jak vyrobit povlak na skle, který bude v závislosti na teplotě řídit průchod tepelného slunečního záření, je téma, kterým se zabývá mnoho výzkumných týmů po celém světě. Problémem je příliš vysoká teplota (400 – 450 °C), při které se požadovaný typ termochromického VO2 obvykle připravuje, a poměrně vysoká teplota, při níž nastane kýžený efekt, kdy se okna pro infračervené sluneční záření „uzavřou“. Plzeňští vědci vyvinuli novou plazmovou technologii pro přípravu termochromických vrstev VO2 při teplotách nižších než 300 °C, a to na klasickém sodnovápenatém skle. Navíc se jim daří dosáhnout požadovaného efektu při stále nižších teplotách. V budoucnu by termochromické povlaky na oknech mohly radikálně proměnit využívání klimatizací.

Chytrý hasičský zásahový oblek smartPRO2

Odborníci v Regionálním inovačním centru elektrotechniky (RICE) při Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity vyvinuli „odlehčenou“ verzi chytrého hasičského zásahového oděvu smartPRO2. Spolupracovali na něm se zástupci společností Vochoc a Applycon. Bezpečnostní systém smartPRO2 je jednodušší verzí komplexního chytrého hasičského obleku smartPRO, který zvítězil v konkurenci 54 účastníků evropského tendru Smart@Fire v prosinci roku 2016. Oblek nejen hasiči pomáhá svými chytrými funkcemi, jako je například měření teploty na povrchu i uvnitř oděvu, aktivní osvětlení a další, ale umožňuje hasiči přivolat si pomoc v případě nebezpečí.