social_safety_big

Sociální bezpečí

Potřebujete pomoc nebo chcete podat podnět, který se týká nevhodného jednání na Západočeské univerzitě v Plzni?
Vaším průvodcem je stránka Sociální bezpečí.

Slovo rektora

Západočeská univerzita v Plzni považuje jakoukoliv formu šikany, agrese, zastrašování, sexualizovaného či genderově podmíněného násilí nebo diskriminace za nepřijatelnou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o studující či zaměstnané osoby. Proto podporuje koncept sociálního bezpečí, tzn. vytváření pozitivního studijního či pracovního prostředí, prostředí plně rozvíjejícího potenciál všech, prostředí vstřícného, férového, bezpečného, podpůrného a takového, které vyjadřuje respekt k individualitě.  

Sociální bezpečí na ZČU garantují nezávislé a nestranné osoby, na které je možno se obrátit v případech, že mohlo dojít k porušení sociálního bezpečí. Mezi tyto osoby patří ombudsman, členky a členové Etické komise a koordinátor šetření (whistleblowing).

prof. RNDr. Miroslav Lávička, Ph.D.
rektor

Ombudsman ZČU

Roli ombudsmana na ZČU od 1. 1. 2024 zastává Mgr. Petr Šimon.
Vystudoval Fakultu pedagogickou ZČU, od roku 2008 se profesně zaměřuje na aktivity a projekty spojené s rovnými příležitostmi, vzděláváním a kulturou. Na Západočeské univerzitě v Plzni je od roku 2021 zodpovědný za oblast rovných příležitostí a nediskriminace.

Ombudsman ZČU je nestrannou a nezávislou osobou chránící práva studujících, zaměstnankyň a zaměstnanců ZČU potenciálně ohrožených diskriminačním jednáním v rámci instituce. Je tedy osobou, na kterou je možné se obrátit v případě, že na Západočeské univerzitě v Plzni mohlo dojít k nějaké formě porušení sociálního bezpečí, tj. např. diskriminace, nerovného zacházení, šikany, agrese či sexualizovaného a genderově podmíněného násilí.

Ombudsman prověřuje situace, na které je upozorněn podněty, mediuje spory a konflikty v rámci organizace, poskytuje pomoc všem, kdo se na něj v oblasti sociálního bezpečí obrátí, v neposlední řadě dohlíží na vytváření a udržování sociálního bezpečí na ZČU.

Co je genderově podmíněné násilí?

Podle Strategie rovnosti žen a mužů 2021–2030 vydané Úřadem vlády ČR zahrnuje genderově podmíněné násilí „veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického ekonomického či dalších forem násilí, které jsou cíleny na ženy z důvodu, že jsou ženami nebo na muže z důvodu, že jsou muži, anebo akty tohoto násilí, které nepřiměřeně dopadají na ženy či na muže".

Zpět nahoru

Formy genderově podmíněného násilí

  • genderové obtěžování (genderované ponižující komentáře)
  • sexuální obtěžování (sexuálně laděné komentáře na vzhled či nevyžádané doteky)
  • sexuální násilí (znásilnění či sexuální nátlak)
Zpět nahoru

Projevy genderově podmíněné násilí

  • stalking (opakované obtěžování zprávami, pronásledování)
  • fyzické násilí (kopání, strkání nebo údery, znemožňování pohybu)
  • psychické násilí (nadávky, urážky, ponižování, skákání do řeči)
  • ekonomické násilí (odpírání přístupu k finančním zdrojům)
  • organizační násilí (bagatelizace, tolerování či podpora individuálního násilí ze strany vedení instituce a osob ve vedoucích pozicích)
  • kybernásilí (posílání zastrašujících či sexuálně explicitních mailů)
Zpět nahoru

Co je sexualizované (nebo sexuální) násilí

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) spadá pod sexualizované násilí „jakékoliv sexuální jednání zahrnující pokusy o dosažení sexuálního styku, nežádoucí sexuální poznámky a návrhy, činy směřující k obchodování s lidmi či jinak namířené proti sexualitě jedince, které využívají nátlak, kteroukoli osobou nezávisle na vztahu mezi obětí a pachatelem a v jakémkoliv prostředí včetně domova a práce. Sexualizované násilí je tedy je snaha získat, zvýšit nebo potvrdit si svoji převahu nad druhým člověkem pomocí sexuality jako nástroje moci.

Obětí genderově podmíněného i sexualizovaného násilí může být žena, muž, dítě či queer osoba.

Zpět nahoru

Formy sexualizovaného násilí

Kontaktní

  • nechtěné doteky, hlazení, líbání
  • vynucené sexuální praktiky
  • znásilnění

Nekontaktní

  • nevyžádané sexuální poznámky a návrhy
  • voyeurství, exhibicionismus, onanie
  • nucené sledování pornografie
  • pořizování a šíření intimních fotografií
Zpět nahoru

Co je diskriminace

Podle antidiskriminačního zákona je diskriminace přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.

Zpět nahoru

Přímá diskriminace

Jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace.

Zpět nahoru

Nepřímá diskriminace

Jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru znevýhodněna oproti ostatním.

Zpět nahoru

Šikana - cílevědomé, systematické, opakující se psychické týrán, které může poškozovat jednotlivce i celý kolektiv

Bossing - šikana ze strany nadřízených vůči podřízeným. Jedná se o dlouhodobý a systematický nátlak, který́ může zahrnovat pomluvy, lži, vydírání, zatajování informací, falšování dokumentů, odmítání spolupráce nebo obtěžování a nevhodné chování se sexuálním podtextem.

Staffing - šikana nadřízených ze strany podřízených, která má za cíl nadřízené poškodit. Formy bývají stejné jako u bossingu.

Mobbing - šikana ze strany kolegů a kolegyň. Projevuje se například zesměšňováním, nepřiměřenou kritičností či vyčleňováním z kolektivu.

Defamace - znevažování a poškozování pověsti a projevuje se šířením pomluv, například s cílem dosáhnout povýšení na úkor znevážené osoby (tzv. chairing).

Silenttreatment - ignorace a přehlížení.

Zpět nahoru